Blanensko – Počet mrtvých na železničních přejezdech stoupá. Zatímco v předchozích dvou letech na kolejích jižní Moravy nezemřel jediný člověk, letos už je tragických případů sedm, což je nejvíc za posledních šest let. K nebezpečným situacím přispívá i netrpělivost chodců a řidičů. A jak se zachovat, když už člověk uvízne na přejezdu mezi závorami? Poradí instruktážní video Centra dopravního výzkumu.
Rájec-Jestřebí a jeho zdánlivě přehledný železniční přejezd byl už svědkem mnoha tragických momentů i příběhů se šťastným koncem. Hlavní roli téměř vždy sehrála netrpělivost či chyba řidičů a chodců. Naposledy před měsícem, kdy za závorami uvízl v autě pětadvacetiletý muž z Tišnova. „Svítilo slunce, řešil jsem obchodní záležitosti a neslyšel jsem výstražný signál a nevšiml si světel. Okamžitě jsem si uvědomil, do jaké situace jsem se neúmyslně dostal, a chtěl jsem vycouvat,“ popsal situaci řidič Zdeněk Jeneš.
Z pasti mu pomohla kolemjdoucí žena, která závoru nadzvedla. „Řidič dostal blokovou pokutu ve výši dva tisíce korun a u správního orgánu ještě čeká na patřičné bodové ohodnocení, v tomto případě je to sedm bodů,“ potvrdila policejní mluvčí Alice Musilová.
Doslova celý svět letos na jaře obletělo video seniora, kterému se na témže přejezdu nechtělo čekat na zvednutí závor. Když se blížil ke druhé polovině přejezdu, přiřítil se rychlík. Lokomotiva ho zasáhla do boty a muž upadl. Kromě oděrek a zhmožděnin se mu ale nic nestalo a z kolejí odešel po svých. Záběry kuriózní nehody se pak skrz agenturu Reuters dostaly i do velkých zahraničních médií, například do BBC.
Rájecký přejezd je zrádný. Nabízí široký výhled a lidé mají proto pocit, že vlak včas uvidí. Rychlíky, které stanicí projíždí, ale jedou rychlostí kolem 120 kilometrů v hodině. Přejezd je navíc velmi široký, je na něm celkem pět paralelních kolejí. A tak lidé často zbytečně riskují.
V České republice je celkem 8 041 železničních přejezdů. Pouze výstražným křížem je označena více než polovina z nich - 4 298. Závory se světly jako nejbezpečnější prvek naopak chrání jen 1 150 přejezdů.
Zdroj: SŽDC
Závora není zeď
Pokud už řidič udělá chybu a vjede na přejezd, kde uvízne mezi závorami, je podle odborníků nutné nezpanikařit a závor se nezaleknout. Závory jdou lehce zvednout, v případě osobního auta i pomalu podjet. Navíc jsou ty novější konstruované tak, že jimi může v případě nouze projet i cyklista, autu tedy téměř neublíží. Nutné je především přejezd co nejdříve opustit – mezi sklopením závor a průjezdem vlaku bývají jen vteřiny, maximálně desítky vteřin.
Instruktážní video Centra dopravního výzkumu
Pro situace, kdy auto na přejezdu uvízne nebo se stane neštěstí, je každý přejezd vybaven číslem. Bývá umístěno na zadní straně signalizačního zařízení nebo výstražného kříže. Jde o černý nápis na bílém podkladu, začíná vždy písmenem P, po kterém následuje číselný kód. S touto identifikací přejezdu umí pracovat nejen správce železnice, ale i policie či záchranka.
Loňský rok byl na tuzemských železničních přejezdech nejméně tragický za posledních 11 let. Po celé republice na nich zemřelo 24 lidí, což bylo o tři méně než v roce 2012.
Co říkají předpisy?
Na všech železničních přejezdech platí pravidla silničního provozu. Ta říkají, že ve vzdálenosti 50 metrů před železničním přejezdem a při jeho přejíždění smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině. Svítí-li přerušované bílé světlo signálního zařízení, je tato rychlost zvýšena na 50 kilometrů v hodině.
Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd, pokud blikají červená signalizační světla, výstrahu dává přerušovaný zvuk houkačky či zvonku, sklápějí se nebo zvedají závory nebo je-li vidět či slyšet přijíždějící vlak. Ze všech výstražných signálů pak mají přednost světla – a to před závorami i zvukovým signálem. I světla se ale mohou někdy porouchat nebo jsou za prudkého slunce špatně vidět, stoprocentní bezpečnost tak řidiči zajistí hlavně vlastní opatrnost a pozornost.
Zdroj: SŽDC
