Z rodného Slovácka do Tichomoří. Svůj kroj předal český pilot domorodcům

Z Moravy až do Tichomoří putoval slovácký kroj s cestovatelem Jakubem Fantou. Ten jej na ostrově Papua Nová Guinea předal tamním domorodcům. Díky kroji ušitému v dílnách v obci Blatnička na Hodonínsku se tak v této exotické oblasti dozvěděli o Moravě.

„Ostrov se mi stal osudným kvůli práci. Už čtyři roky tam působím jako pilot. Původně jsem byl v Botswaně, kde jsem získal kontakty a pak se přesunul,“ popsal začátek putování kroje pilot a cestovatel Jakub Fanta. Dodal, že předání obleku jako daru byla jeho iniciativa. „Napadlo mě, že by bylo dobré uspořádat setkání kultur. Kroj jsem dovezl, oblékl, a tak jsme se sblížili,“ pokračoval.

Na oplátku od místních získal kroje rovnou dva. Mužský a ženský. „Pánský se jmenuje koteka a slouží jako násada na přirození, tedy jako jediný oblek. Ženský tvoří sukně, která je zase jejich jediný svršek,“ vysvětlil Fanta.

Slovácký kroj se dostal až do Tichomoří (zdroj: ČT24)

Kroj byl hotový do čtyř hodin

Domorodci kmene Dani od něj získali kroj z dílny v Blatničce na Hodonínsku. „Slovácký kroj je jeden z těch jednoduchých. Jeho výroba trvá tak tři a půl hodiny a ušije ho jedna pracovnice. Výšivka je strojová, proto je tak rychlá,“ popsala jeho výrobu ředitelka krojové dílny Tradice Slovácka Hana Hrbáčková.

Dodala, že ale šijí tradiční oblečení z celé republiky i ze zahraničí, třeba Rakouska. Ročně tam ušijí zhruba dvě stě krojů. Ne vždy ale mají jasnou představu, jak mají přesně vypadat. „Někdy zákazníci přinesou vzory, někdy musíme hledat v archivech nebo v písemných zmínkách," řekla Hrbáčková.

Stroj ruční práci nahradit nedokáže

Bez komentáře: Vzory výšivek uchovává dílna i v počítači (zdroj: ČT24)

Vzory pak uchovávají jak v šanonech na papíru, tak ve speciálním počítačovém programu, kam se výšivky graficky přepisují a při práci se přenáší do stroje. Díky tomu je výroba některých vzorů mnohem rychlejší.

Výšivkářka Hana Matušková nyní vyrobí pávku za padesát minut. „Jinak by to trvalo třikrát tak dlouho. Třeba v minulosti by to babičky dělaly i celou zimu,“ uvedla výšivkářka z Tradice Slovácka. Stroj ale tradiční postup vyšívání nikdy plně nahradit nemůže. Kroje tak pod rukama zhruba desítky žen vždy musí projít.