Semtex, legendární plastickou trhavinu, začala v roce 1955 jako tehdy nový vynález vyrábět chemička v Pardubicích. Společně se Stanislavem Breberou, který zemřel v roce 2012, se na vývoji podílel Radim Fukátko. Jeho výzkumnou činnost zastavila normalizace, kdy musel odejít a začít se živit manuální prací.
Semtex byl koncipován jako ženijní trhavina, která bude mít využití i v dobách míru - pomůže třeba při demolicích. Alespoň tak si to před 60 lety přáli jeho vynálezci Stanislav Brebera a Radim Fukátko. Později se ale slovo semtex, i když ne vinou autorů, stalo ve světě takřka symbolem teroru.
Výrobce kdysi vyvezl do Libye, Egypta a dalších rizikových zemí asi 690 tun trhaviny, která se v té době ještě chemicky neznačila, a nebylo ji proto možné odhalit. Tento semtex pak zabíjel v Severním Irsku. A mohl být i příčinou pádu boeingu Pan Am u skotského městečka Lockerbie v roce 1988.
Boris Fukátko, syn vynálezce semtexu, říká, že otec nikdy nedával najevo, že byl jeho vynález zneužit. „Ale podle mě to nesl těžce, protože pro tyto účely to rozhodně nebylo vyvíjeno,“ dodal Boris Fukátko.
Modelína s vysokou brizancí
Semtex přirovnal jeho vynálezce k modelíně, která má ale vysokou detonační rychlost. Chemická reakce probíhá rychlostí skoro 8000 metrů za vteřinu. „Říká se tomu, že má vysokou brizanci,“ vysvětlil Radim Fukátko.
Současný manažer firmy Explosia Pardubice Zbyněk Akštein konstatoval, že vynálezci semtexu Stanislav Brebera a Radim Fukátko byli blázny do technologií, stejně jako jejich dnešní následovníci ve firmě. Připomněl taky, že při vynálezu semtexu byla důležitá jeho výroba z domácích surovin.
Radim Fukátko připomíná jeden z požadavků, který vývojáři tehdy museli splnit. Trhavina totiž měla odolat průstřelu kulometnou municí a nevybuchnout - navzdory své citlivosti a brizantnosti.
Radim Fukátko od 70. let nesměl na své pracoviště
Semtex od padesátých let vyrábějí a vyvíjejí na jednom jediném místě. V továrně Explosia v Pardubicích v Semtíně. Tam ho i testují. Na přísně střeženou tovární střelnici se vynálezce Fukátko mohl vrátit až po listopadu 1989. Od 70. let totiž na bývalé pracoviště nesměl.
Jeho syn Boris k tomu dodává, že otec byl za všechnu svou píli řádně potrestán: „Byla mu odepřena role výzkumníka, musel se delší dobu živit rukama, a to těžce nesl,“ konstatoval Boris Fukátko. Vynálezce se musel živit prací v lomech nebo jako stavbyvedoucí. „Nakonec se, kupodivu, živil i jako vedoucí trhacích prací,“ uzavírá Boris Fukátko.
Výbušnina, která řeže ocelové profily
Ladislav Říha z pardubické Explosie ukazuje jednu z variant semtexu – asi metr dlouhý ohebný pás, který je určen speciálně na přerážení ocelových profilů. Dá se s ním ale střílet třeba i beton nebo dřevo. Radim Fukátko dodává, že výbuch semtexu řeže ocel lépe, než kdyby se řezala třeba hořákem. Vynálezce semtexu po 60 letech, kdy se trhavina používá, konstatuje, že pokud se používá rozumně, je to dobrá věc. „Když se ale bude používat nerozumně, je to tragédie.“
Semtex - víceúčelová plastická trhavina vyvinutá v 50. letech 20. století ve VCHZ Synthesia (dnes Explosia). Používá se jako konvenční trhavina, při demolicích a pro vojenské účely. Je znám pro svoji popularitu mezi teroristy kvůli své špatné zjistitelnosti.
- Původně se pro využití v armádě vyráběl pod označením B 1. Pod svým nynějším jménem se začal vyrábět roku 1964, přesněji pod označením SEMTEX 1A, od roku 1967 jako SEMTEX H a od roku 1987 jako SEMTEX 10.
- Pro snadnější detekovatelnost se semtex značkuje snadno zjistitelnými těkavými nitroestery a aromatickými nitrosloučeninami.
- Semtex se neznačkuje kódem, pomocí kterého by bylo možné po výbuchu zjistit, jaká výbušnina byla použita.
- Semtex je velmi plastický pro velké rozmezí teplot od asi -40 °C do +60 °C. Je také voděvzdorný.
- V roce 1981 byl zakázán export semtexu do rizikových oblastí a vyvážel se jen do zemí Varšavské smlouvy. V roce 1989 byl vývoz semtexu zcela zakázán. Od roku 1991 byl jeho export opět povolen.
Zdroj: Wikipedie
