Pardubice - Pro naše předky běžné, teď už ale takřka zapomenuté. Takové vesnické práce mohli o víkendu vidět návštěvníci skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska. Na to, jak se ve dvacátých a třicátých letech minulého století hospodařilo, se přijely podívat čtyři tisíce lidí. Návštěvníci tak mohli obdivovat až sto let staré stroje na zpracování obilí či ochutnat chlebové placky, buchty nebo bílou kávu.
Veselý Kopec ožil, zavoněly podplamenice
Hospodáři v chalupách na Veselém Kopci u Hlinska měli napilno. Jako by ani nebyla neděle. Od stavení bylo slyšet zvuky, které dříve patřily ke každodennímu venkovskému životu. „Mlátíme žito. Tou činností vznikne zrno, které se na fukaru očistí od plev,“ popisuje dávné zpracování zrna hospodář Ota Pantůček.
Hospodyně mezitím pekly koláče a další pochoutky. Tloukly máslo a lidem nabízely podmáslí. Z pekárny do dálky voněly takzvané podplamenice. „Podplamenice je vlastně chleba, který se vyráběl v chalupách chudých lidí. Bylo to ze zbytkového těsta,“ vysvětluje pekař Petr Šedivý.
Reportáž Přemysla Šrámka (zdroj: ČT24)
K Veselému kopci léta patří i dráteník. „Kamenina špatně vodí teplo, proto nádobí, ve kterém se vařilo a nebylo opletené, se nerozehřívalo souměrně a připalovalo se v něm,“ objasňuje dráteník Mirek Hejduk.
Středoevropským unikátem je varna povidel poháněná vodním kolem. „Ostatní varny povidel byly na ruční, případně nožní pohon,“ dodává zakladatel skanzenu Luděk Štěpán.
Skanzen na Veselém Kopci je každoročně nejnavštěvovanější památkou v Pardubickém kraji. V roce 2008 ho navštívilo přes 74 000 lidí. Chalupy na Veselém Kopci znovu ožijí pátého září, kdy tady bude posvícení. Na třetího října je pak připravena tzv. bramborová sobota. Během ní budou mít lidé možnost ochutnat tradiční jídla a dozvědět se více o pěstování i uskladnění brambor.