Ústí nad Orlicí - Muzeum v Ústí nad Orlicí se chlubí unikátním interiérovým orlojem, který dokončil samouk František Planička ze Slatinek u Prostějova v červnu 1919 jako „první orloj Československé republiky na počest všech osvoboditelů českého národa“. Původně vyučený krejčí, s láskou ke strojnictví, astrologii a astronomii, si osvojil výrobu soustrojí ve vězení, kde pykal za vraždu nevěrné manželky. Jeho zručné ruce nakonec vdechly život víceru podobných kolosů, zachoval se však jen tento.
Ve vězení postavil lžící a nožem orloj, věhlas mu přinesl milost
Planičkův salonní orloj váží přes 600 kilogramů, má 15 kruhových a jeden digitální ciferník, soustrojí pohání závaží. Ukazuje minuty, hodiny, den v týdnu, den v měsíci, měsíc, rok, čtvero ročních období, pásmový čas, východ a západ slunce, zvěrokruh i hvězdnou oblohu. Má však i své tajemství, záhadou zůstává jeden z ciferníků se symboly planet, jehož smysl dosud nikdo nedokázal vysvětlit. Ručička se na něm otáčí jednou za osm let. Hodinový stroj musejí správci muzea natahovat každý den.
V roce 1920 se v pražském Klementinu těšil orloj širokému zájmu veřejnosti a tisku. Poté objížděl jako atrakce různá místa v republice a za dosud neznámých okolností se objevil i v Ústí nad Orlicí, kde nakonec zůstal. V roce 1964 si jej zapůjčilo muzeum hodin ve Šternberku a na konci 90. let minulého století byl do Ústí vrácen. Do funkčnosti soustrojí se rozhodl proniknout sochař Petr Skála s manželkou Melanií, kteří ho i zcela obnovili. „Někdy to prý byla velice detektivní práce, co kam patří. Leccos chybělo, ale Skálovým se to povedlo doplnit,“ zmiňuje ředitelka muzea Jarmila Süsserová.
- Soukolí salonního orloje zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4124/412340.jpg
- Záhadný ciferník (uprostřed dole) s planetami zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4124/412341.jpg
- Vteřinová ručička na salonním orloji zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4124/412342.jpg
- Globy se světovými časy zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4124/412344.jpg
Život Františka Planičky je jako vystřižený z románu:
Přestože ho od dětství zajímalo strojnictví, vyučil se u strýce krejčím. Jako tovaryš procestoval Chorvatsko a Srbsko a ve svých 24 letech si zařídil vlastní dílnu. V roce 1908 v afektu zabil svou nevěrnou ženu a hrozil mu trest smrti. Nakonec vyvázl s dvacetiletým žalářem. Ve věznici v Plzni na Borech a po letech studia odborných knih a mnoha náčrtech sestrojil za pomoci velmi jednoduchých nástrojů jako nůž a lžíce z dřívek, hadříků, nití a plechovek takzvaný učňovský orloj. Věhlas stroje přinesl Planičkovi po deseti letech žaláře milost od vídeňského dvora. Poté věnoval více než půl roku stavbě velkého salonního orloje zvaného tovaryšský, tentokrát již s pomocí řemeslníků a s použitím kvalitnějšího materiálu. Planička pak začal podobné orloje vyrábět malosériově, pro poruchovost a přes podporu dalších podnikatelů však byla výroba v roce 1927 ukončena.
Orloj Františka Planičky (zdroj: ČT24)