Ostrava - Téměř tři stovky historiků se sjely do ostravského Domu kultury. Koná se zde jubilejní 10. sjezd českých historiků. Hlavním pořadatelem je Filozofická fakulta Ostravské univerzity. Sjezdy se konají jednou za několik let. Na prvním sjezdu se sešli čeští a slovenští historici už mezi válkami. Během komunistického režimu jim program diktovala strana, po revoluci už sjezdy řídili sami historici. Další setkání plánují do pěti let.
Digitální éra - tak se dá nazvat období, ve kterém nyní žijeme. Technickému pokroku se musí přizpůsobovat každá věda. Ani historie se tak internetu a novým technologiím nevyhnula. „Určitě to urychlilo přenos informací a vzájemnou informovanost. Je to dobrý nástroj i vzhledem k předávání poznatků směrem k širší veřejnosti,“ myslí si Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
A co trápí historiky nejvíce? Znalost dějin 20. století u českých studentů. „Je to vlastně podklad pro dnešní politickou situaci a její porozumění. Vyučuje se to málo, někdy velmi mechanicky, někdy se jen odříkají politické události,“ upozorňuje Jiří Pešek z Univerzity Karlovy v Praze. „Je zaznamenán pokles úrovně znalostí dějepisu na školách základních a středních, což je samozřejmě důležitá výzva,“ souhlasí i Jiří Kocian.
O současné historiografii debatovali akademici naposledy před pěti lety v Pardubicích. V Ostravě se sešli vůbec poprvé. „Jde o jakési bilancování toho, co vlastně česká historická věda za posledních šest až deset let dokázala. A je to největší akce svého druhu, která probíhá v České republice,“ řekl děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity Aleš Zářický.
