Osmileté členství České republiky v schengenském prostoru oživilo tuzemské pohraničí. Jeho obyvatelé proto současné debaty o možném uzavření hranic nebo omezení volného pohybu osob sledují převážně s obavami.
Kvůli migrační krizi se v diplomatických kuloárech v poslední době objevilo hned několik neformálních návrhů na omezení schengenského prostoru, z nějž by, po jeho úpravě, mohly vypadnout i země střední Evropy.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka dokonce v otevřeném dopise vyzval své unijní kolegy, aby na evropském summitu udělali maximum pro zachování Schengenu; prostor svobodného pohybu považuje za „vlajkovou loď“ Evropské unie.
Obdobný zájem má i tuzemské pohraničí a příkladem může být Rozvadov na česko-německém pomezí. Z jeho bezmála šesti set obyvatel pracuje v Německu každý desátý, především kvůli vyšším výdělkům. Milan Zálešák, který pracuje jako montér v bavorském Flossenburgu, má obavy, že by ho případný konec Schengenu připravil o živnost.
Nové zaměstnání by si zřejmě musela hledat i část personálu ze zdejších restaurací, kde tvoří výraznou část klientely právě Němci. „Pokud by přece jenom k uzavření Schengenu došlo a tvořily by se fronty na hranicích, tak by to znamenalo přibližně padesátiprocentní odliv zákazníků. O práci by přišlo zhruba dvanáct lidí,“ míní provozovatel jedné z restaurací Petr Morgenstein. Pro Němce vaří z devadesáti procent.
Lanovka s kontrolou průkazů
Podobná situace je také o 150 kilometrů dál, na šumavském pomezí Čech a Rakouska. I tam by obnovení hraničních kontrol minimálně prodloužilo cestu do zaměstnání, navíc by narušilo propojený cestovní ruch, který je na Šumavě hlavním zdrojem příjmů. Podnikatelé z Česka i Rakouska tam totiž spolupracují a skládají se třeba na společné autobusy pro lyžaře nebo cyklisty.
Do lyžařského areálu Hochficht na bavorské straně Šumavy tak přijede každý rok skoro sto tisíc Čechů, a největší boom nastal ve chvíli, kdy Česko vstoupilo do Schengenu. „Nemyslím si, že by zavedení kontrol české lyžaře nějak odradilo, ale museli by si na ně zvykat a počítat třeba s tím, že je nutné vyrazit o deset patnáct minut dřív,“ uvádí Martin Řezáč z Destinačního managementu Lipensko. „Zakládáme si ale na tom, že zde nemáme hranice, jsme jedna Evropa, a to se lépe prodává.“
Komplikace by ale rozhodně přinesly radním v Horní Plané, kteří chtějí na české straně hranice vybudovat lanovku a napojit ji přímo na rakouský lyžařský areál.
Nové dělení Těšína
Život by se změnil i na hranicích Česka a Polska. Propojená města, jejichž příkladem je především Těšín, by hraniční kontroly znovu rozdělily. Před Schengenem jezdili řidiči z české do polské části po jednom z přechodů a po druhém se vraceli zpět, teď už to neplatí.
Obě města, jež po staletí tvořila jeden celek, spojuje čtyři roky stará lávka pro pěší. „Nedovedu si představit, že by tu byly kontroly, není tady pro ně ani zázemí, protože při stavbě se nepočítalo s tím, že by se hranice mohla vrátit,“ uvádí mluvčí Městského úřadu Český Těšín Dorota Havlíková.
Proti zájmům pohraničí ovšem mluví celorepublikové preference. Podle reprezentativního průzkumu, který v říjnu vypracovala pro Českou televizi agentura Median, stojí o obnovu plošných hraničních kontrol 79 procent Čechů, z toho je 47 procent jednoznačně pro, zbylých 32 se k této možnosti přiklání. V dubnovém průzkumu pro Český rozhlas by přitom s obnovou hraničních kontrol rozhodně souhlasila jen třetina populace.
