Bystřička - Přehrada Bystřička na Vsetínsku v sobotu na jeden den otevřela veřejnosti jindy nepřístupné prostory uvnitř přehradní hráze. Mimořádnou prohlídku si nenechalo ujít na 1 500 zájemců. Přehrada chrání široké okolí před záplavami už sto let. Je tak jednou z nejstarších vodních nádrží v České republice a zároveň vůbec nejstarší přehradou v povodí Moravy.
„Zájem je obrovský, nestíháme. Skupiny bývají po dvaceti, my máme skupiny o dvojnásobném a vyšším počtu,“ řekl hrázný Jaroslav Lamoš. Za sedm let, co na přehradě jako hrázný pracuje, zažil 53 povodňových stavů. „Z toho šest bylo opravdu velkých. Naposledy v roce 2010, kdy voda šla bezpečnostním přelivem, který byl dostavěný jen tři týdny předtím. Takže prošel takzvaným ostrým testem, ale bez ztráty kytičky,“ vzpomínal Lamoš.
Podle něj je nyní v přehradě asi 1,6 milionu metrů krychlových vody a dalších 4,5 milionu metrů krychlových je přehrada ještě schopna pojmout. „Když je povodeň na Moravě, tak Bystřička vždycky svítí první. Voda tudy teče opravdu rychle,“ doplnil hrázný.
Lidem při sobotních prohlídkách ukázal i místa, která jsou jim obvykle zapovězena. Mohli projít hrází se 140 metrů dlouhou kontrolní štolou. Ta se nachází devět metrů pod úrovní výpusti vody a sledují se zde průsaky, tlak a teplota. Zavítali i do strojovny či věže u bezpečnostního přelivu.
Bystřička byla vybudována v letech 1907 až 1912. Při jejím plánování a schvalování se původně počítalo s tím, že bude jednou z přehrad zásobujících vodou zamýšlený dunajsko-oderský průplav. Významným podnětem pro zahájení stavby však byly i ničivé povodně na přelomu 19. a 20. století. Přehrada byla rekonstruována v 60. letech 20. století a významně opravena v letech 2005 a 2010, a to včetně zmíněného bezpečnostního přelivu.
Bystřička regionu v minulosti mnohokráte posloužila jako spolehlivá ochrana proti záplavám, odborníky však zaujala i svým vzhledem. V roce 2003 byl soubor původních staveb přehrady prohlášen Ministerstvem kultury za kulturní památku s tím, že přehrada je mimořádným dokladem technického a architektonicko-urbanistického řešení vodního díla z počátku 20. století. Dnes kromě ochrany před povodněmi slouží i k rekreaci a výrobě elektřiny.
