Brno - Stížnost se zamítá, rozhodl Ústavní soud ve věci společnosti PT Energetická, která provozuje solární elektrárnu ve Zbrašíně na Lounsku. Firma si stěžovala, že jí odvod takzvané solární daně údajně způsobil vážné hospodářské problémy a soudy jí neposkytly přiměřenou ochranu. Ústavní soud už dříve řekl, že solární daň není protiústavní, pokud nemá na podnikatele likvidační dopad – tzv. rdousící efekt. Toto ale ústavní soudci považují spíš za apel směrem k zákonodárcům.
Ústavní soud zamítl stížnost solární firmy
Naším úkolem není přezkoumávat jednotlivé aspekty právních situací, zaznělo dnes z Ústavního soudu, který zamítl stížnost firmy provozující solární elektrárnu. Soud už navíc v minulosti rozhodl, že solární odvod není v obecné rovině protiústavní, pokud nemá na konkrétní firmu takzvaný rdousící efekt. Přihlížení k výši solární daně se ale podle soudců nemá chápat jako nařízení, ale jako výzva směřovaná státní správě ke změně zákona. Ten by měl být upraven tak, aby zohledňoval případný likvidační dopad normy na konkrétní firmy.
Orgány finanční správy by podle ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka každopádně měly řádně řešit žádosti o posečkání nebo prominutí daně a rozhodovat s jasným odůvodněním a zřetelným zvážením toho, jak lze zmírnit případné likvidační účinky.
Předmětem soudního sporu se stala platba za elektřinu dodanou v únoru až červnu roku 2012. Vyrobenou elektřinu totiž dodává firma PT Energetická do sítě společnosti ČEZ, která je plátce solární daně. ČEZ tak výrobci strhnul z platby 26 procent. Firma PT Energetická si pak na postup plátce daně neúspěšně stěžovala na finančním úřadě i finančním ředitelství.
Se stížnostmi firma neuspěla
Firma následně podala žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem a kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ale neuspěla. Společnost tvrdí, že jí soudy odepřely spravedlnost, protože se vyhnuly věcnému přezkoumání její situace, i když pro to splnila všechny zákonné podmínky.
Podle firmy se Krajský soud nedostatečně zabýval tvrzením, že kvůli solárnímu odvodu je porušena zákonná patnáctiletá garance návratnosti investice do elektrárny. Soud totiž rozhodl, že firma měla námitku rdousícího efektu uplatnit už v daňovém řízení, což neučinila.
Další výtky byly směřovány vůči Nejvyššímu správnímu soudu, který prý firmě odepřel další možnost obrany. Firma navíc zopakovala obecné argumenty proti solárnímu odvodu, jehož dopad považuje za protiústavní. Firma se prý kvůli dani ocitá v červených číslech a hrozí jí insolvence. Podle Nejvyššího správního soudu ale nemá justice rozhodovat o tom, kdo má nebo nemá platit daně. Jejich promíjení má totiž řešit příslušná instituce - finanční úřad.
Není kam se obrátit?
Podle majitelů solárních elektráren se ale nemají na koho obrátit. „Není zde právní prostředek obrany proti solárnímu odvodu. Soudy nás odkazují na řízení, kde se máme domáhat nápravy, nicméně my nemáme právo tato řízení zahájit. Je na ministrovi financí, aby tato řízení sám zahájil a o prominutí daně rozhodl,“ uvedla advokátka firmy PT Energetická Sandra Podskalská.
Její slova potvrzuje i mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka. „V praxi žádná možnost není, přestože stát měl upravit legislativu. Nic z toho se nestalo, je to možnost, která je pouze na papíře,“ řekl Cihelka, podle něhož jsou elektráren ohrožených solárním odvodem řádově stovky. „Rozhodně to není zanedbatelný počet. Mnozí se ještě drží nad čarou ponoru, ale je to díky tomu, že do toho vkládají další vlastní finanční prostředky,“ dodal Cihelka.
Šestadvacetiprocentní daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010. Reagovali tak na boom solárních elektráren vyvolaný výhodným výkupem energie. Daň měla být platná pouze tři roky, později ale Parlament její účinnost prodloužil a snížil ji z 26 na 10 procent.
Zavedení odvodů solární daně stále kritizují provozovatelé elektráren jako protiústavní zásah do svých podnikatelských záměrů. Proti Česku vedou arbitráže, mnozí se v soudních sporech pokoušejí doložit tzv. rdousící efekt. Za tři roky existence 26procentní solární daně v její původní výši stát vybral přes 18 miliard korun.