Novinku pro turisty připravují v Litovli. Vedení radnice by chtělo v budoucnu umožnit pravidelné projížďky na lodi říčkou Nečíz, která protéká pod náměstím Přemysla Otakara. Prvním krokem je stavba nového stavidla.
Litovlí protéká šest ramen řeky Moravy. Jedno z nich přímo pod radnicí a náměstím. Unikátní říční kanál však není lidem přístupný, protože se často zanáší bahnem.
Radnice proto zahájila kroky k tomu, aby Nečíz nánosů zbavila. Nové stavidlo, které bude bránit unášení sedimentů do Nečíze, je již téměř hotové. Železné konstrukce jsou už na místě, zbývá je jen zabetonovat. Vše by se mělo podle redaktora České televize Lukáše Horáka stihnout do konce roku.
:. Hladinu přiznaného ramene řeky Moravy (Nečíz), který protéká náměstím v Litovli, lze spatřit na náměstí Př. Otakara před radnicí.
Podle starosty Litovle Zdeňka Potužáka jde o nákladnou operaci. „Pod staré klenby, pod nimiž Nečíz protéká, musely být spuštěny malé bagry anebo se čistilo s pomocí sacích zařízení,“ zjistil na místě Lukáš Horák.
- Na dávné obchodní cestě z Olomouce do Prahy, v místech, kde se brodem překonávala řeka Morava, existovalo v polovině 12. století sídliště městského rázu, které odkryli archeologové roku 2005. Sídliště je v listině z r. 1287 uvedeno jako „antiqua civitas“ - Staré město. V roce 1241 Tataři pronikli na Moravu, pokus o dobytí Olomouce se nezdařil, ale vypalovali okolní kláštery a vsi. Roku 1253 byl znovu ohrožen zdejší kraj při válce uherského krále Bely s Přemyslem Otakarem II. Nejspíš tato neklidná doba přiměla krále Přemysla Otakara II. aby pověřil lokátora Heinricha Epicha úkolem přeložit „staré město“ na místo lépe chráněné rameny řeky Moravy. Litovel tak byla postavena uprostřed sedmi (nyní šesti) ramen Moravy, což bylo později podnětem pro poetické pojmenování hanácké „Benátky“.
- Zdroj: www.litovel.eu
Město si od stavebních úprav slibuje také to, že nyní bude moci regulovat průtok Nečízem. A protože by říčku měli na loďkách projíždět i četní turisté, Litovelští nechají staré historické klenby opravit.
Náměstí Přemysla Otakara v Litovli, pod kterým protéká říčka, se původně z obou stran svažovalo ke středu, kudy volně protékal mlýnský náhon zvaný Nečíz. Jméno pochází od staroslovanského nečeti - téci. Až v minulém století se náměstí postupně vyrovnávalo, Nečíz byl zaklenut a dnes k němu zůstal jediný přístup k vodě před radnicí.
- Nečíz je jedním z šesti ramen řeky Moravy, které protékají městem Litovel. Za radnicí teče úzkou Šerhovní uličkou, kde přirovnání k italským Benátkám je skutečně na místě. Noří se pod radniční věž, která tvoří současně most. Před radnicí se opět ukáže. Přístup k vodě umožňují kamenné schody. Pak nepozorovaně protéká pod celým náměstím Přemysla Otakara. Původně existoval ještě jeden přístup k vodě, v místech vjezdu do Husovy ulice, Ten byl v roce 1898, při přestavbě Německého domu, dnešního Městského klubu, zrušen. V roce 1971 byla uzavřena další část Nečízu - před Sochovou vilou, dnešním sídlem České policie. Panely zakryly vodu, která protékala kolem vily a zůstalo jen kamenné zábradlí. Název Nečíz vznikl pravděpodobně podle středověkého slova Nečeti - téci.
- Při revitalizaci náměstí Přemysla Otakara v roce 2014 byl odhalen kamenný most o délce osm a půl metru a šířce sedm metrů s dochovanou dlažbou, který se klene jedním obloukem přes Nečíz. Počátky mostu lze s největší pravděpodobností klást až k přelomu čtrnáctého a patnáctého století.
- Celé zaklenování Nečízu pod náměstím Přemysla Otakara v délce 140 merů probíhalo postupně, a to přibližně před 300 lety.
- Zdroj: www.litovel.eu
