Třeboň (Jindřichohradecko) – Do Třeboně se sjeli zástupci Zdravých měst z celé republiky. Jejich národní síť letos slaví dvacátý rok své existence. Mají společný zájem – rozvoj zdravého života svých obyvatel. Členů postupně přibývá, a to znamená, že se veřejnost čím dál více zajímá o životní prostředí.
Po vstupu Třeboně mezi zdravá města se změnil například jídelníček v místní škole. Místo polotovarů a instantních směsí začali kuchaři připravovat pokrmy z čerstvých surovin, na pomoc jim přišel nutriční poradce. „Žákům chutná, děti si chodí přidávat a doma si o jídle vyprávějí,“ popsala výsledek změny jídelníčku ředitelka třeboňské základní školy Jana Polčáková.
Obyvatelé Třeboně mají také třicetiprocentní slevu na využívání lázeňského wellnesu. Hlavně jim ale Zdravé město otevřelo cestu, jak upozornit radnici, co ke zdravému životu ve městě ještě chybí – a investovala do toho. „Životní prostředí, ekonomika, sociální oblast, ale i kultura, rozvoj města jako takového a kvalita veřejné správy. Součástí této naší mezinárodní aktivity je tzv. globální odpovědnost,“ podotkl ředitel Národní sítě Zdravých měst Petr Švec.
Zájem občanů, otevřenost vůči radnicím a konstruktivní diskuse o rozvoji města jsou největším přínosem projektu i podle zkušenosti Prachatic. „Lidé se scházejí, hlasují o těch tématech a pak ještě ověřovací anketou zjišťujeme, co lidi v Prachaticích trápí,“ uvedla Hana Rabenhouptová z městského úřadu.
Při zakládání měla národní síť zdravých měst jedenáct členů. Teď jich je desetkrát více. Zdravý život jako společný zájem samospráv a veřejnosti se tak týká už více než třetiny českých a moravských obyvatel.
