Tajemství kláštera v Kadani: Historici věří v autenticitu nalezené schránky

Praha – Historici v Kadani našli už druhý poklad. Jde o ostatkovou schránku, která byla uschována pod oltářem v kapli sv. Kateřiny ve františkánském klášteře. První podobnou, šest století starou schránku našli historici na jaře v gotické radnici na Mírovém náměstí. Dnes se sejde komise, která má potvrdit pravost obou nálezů.

Jen co se stihla Kadaň vzpamatovat z nálezu relikvií v radniční kapli, historik Lukáš Gavenda hlásil z místního kláštera podobně cenný objev. Leccos ale nasvědčovalo tomu, že baňka s ostatky mohla být v oltáři zazděna další desítky či stovky let. Gavenda totiž přiměl restaurátory, aby se ještě jednou podívali důkladně na kapli v křížové chodbě kláštera, která loni prošla rekonstrukcí. Podařilo se jim tak nalézt skrýš s ostatky, které si předtím nikdo nevšiml. „Považoval jsem za nepravděpodobné, že by tam nebyla uložena, protože to bývá obvyklé zvláště u středověkých oltářů,“ podotkl historik.

  • Františkánský klášter v Kadani zdroj: ČT24
  • Radnice v Kadani zdroj: ČT24

Svatí jsou v katolickém prostředí vnímáni jako přímluvci u boha a schránky s jejich ostatky sloužily jako jejich fyzické zpřítomnění. Praxe ukládání ostatků již dnes není tak silná, což souvisí s otázkou autenticity, která je podrobována kritice z pohledu exaktně chápané vědy. U nepochybných relikvií se s tímto druhem úcty stále setkáváme.

Schránka byla umístěna v čelní stěně kamenného oltářního podstavce v otvoru, který se česky nazývá hrobeček. „Při svěcení oltáře po vložení ostatků byl zase zavřen,“ uvedl Gavenda. Samotnou dutinu pak objevil poklepem. Sám je přesvědčen, že ostatky jsou už vzhledem k okolnosti nálezu autentické. „Byl bych si jistý, že pocházejí z doby výstavby kláštera, tedy z konce 15. století,“ podotkl. Doufá, že ještě bude možné učinit identifikaci samotných svatých.

Nejnověji nalezená schránka je nesmírně křehká skleněná baňka, jejíž stěny jsou méně než milimetr tlusté. Schránka v radniční kapli je naopak z vosku. „Podle vnějších slohových znaků se dospělo k předběžné dataci na konec vlády Karla IV.,“ uzavřel historik.

Rozhovor s Lukášem Gavendou (zdroj: ČT24)