Liberec - Studenti architektury z Technické univerzity v Liberci představili dnes na radnici své vize budoucího rozvoje stotisícového města. V projektech se objevila řada nových a neotřelých nápadů, třeba lanovka z centra na Broumovskou, ale i myšlenky, které se vracejí s železnou pravidelností. Liberec by měl za 50 let být podle studentů hlavně zelenější a neměl by se už rozrůstat do šířky, silnice i nákupní centra by se tudíž měly zapustit do podzemí.
Své strukturální plány rozvoje města v příštích 30 až 50 letech, které jsou doplněním územního plánu, představilo dnes pět týmů z řad studentů fakulty umění a architektury. „Pro Liberec jsme už zpracovávali spoustu projektů, dokonce jsme s nimi na radnici studenty vysílali, ale v minulosti se to nesetkalo s žádným ohlasem,“ uvedla vedoucí projektu Zdena Zedníčková. Tentokrát ale studenti Vize pro město Liberec 21. století vymýšleli na základě smlouvy, kterou univerzita podepsala s městem.
Přestože se nápady v mnohém lišily, v základních bodech se shodovaly. Příkladem může být tunel pod nádražím, o němž se uvažovalo už ve 30. letech minulého století. Rozdělení města silnicí a železnicí totiž studenti považují za jeden z klíčových problémů. Pro pěšího je tato hranice prakticky nepřekonatelná. V projektech se proto vedle tunelu či pasáže objevil třeba i návrh přikrýt nádraží a silnici zatravněným a ozeleněným valem, oblast přemostit nebo nádraží i silnici vést pod zemí.
Město nerozšiřovat a využít proluky
Všechny projekty také počítají se zachováním současných hranic města a brání jeho dalšímu rozšiřování. Budoucí rozvoj vidí mladí architekti především ve využití proluk a nezastavěných míst a v zahušťování zástavby v centru, nikoli v expanzi do krajiny. Ve městě je podle jejich odhadů prostor pro dalších 30 000 bytů.
Podobně se snaží co nejlépe využít i plochy průmyslových a obchodních zón. Mezi zajímavé nápady patří přemístění teplárny a spalovny z města na okraj. Uvolněný prostor by byl zčásti využit pro bydlení a část v záplavové zóně by se změnila v park.
Studenti vůbec kladli velký důraz na zeleň a využití řeky Nisy v životě města, vytvořením zeleného pásu kolem ní. Celkově se snažili ve svých projektech zklidnit dopravu svedením do tunelů a posílit veřejnou a alternativní dopravu. Ulice, které dnes slouží dopravě a jako parkoviště, jako je třída 1. máje nebo Dr. Milady Horákové, by rádi proměnili v aleje podobné Masarykově třídě směrem do Lidových sadů.
Jiří Janďourek, fakulta architektury:
„Spousta těch věcí se možná může dnes zdát nerealizovatelných a přehnaných, ale mohou posloužit jako doporučení, kam rozvoj směrovat.“
I když nápady studentů politiky a úředníky magistrátu zaujaly, většina se jich do územního plánu nedostane. Jsou prý přece jen příliš vizionářské. Není příliš pravděpodobné, že by se nápady dostaly do nového územního plánu, který je v současné době v procesu schvalování, přiznal náměstek pro rozvoj Jiří Rutkovský.
