Brno - V Brně finišují přípravy na víkendový krajský slet, který je považován za předzvěst oslav sto padesáti let České obce sokolské. Některým jednotám ale slavnostní náladu kazí zcela praktické starosti. Nemají peníze na opravy ani údržbu tělocvičen a snaží se je proto převádět na obce.
Sokolové nemají na provoz tělocvičen
Sedmasedmdesátiletý Jaroslav Nešpor absolvoval první slet v roce 1948. A cvičí i na ten letošní. Hřiště v Kounicově ulici se podařilo zrekonstruovat, provoz sokolovny hradí dotace i příjmy z nájmu. „Ten pokrok za uplynulých čtyřicet let je úžasný,“ pochvaluje si sokolovnu Jaroslav Nešpor.
V Modřicích však mají jinou zkušenost. Malá tělocvična zde stojí už padesát pět let. „Jako malí kluci jsme sem chodili dělat také ty drobné práce,“ vzpomíná správce Sokola Modřice Miroslav Čonka.
Teď je tělocvična v dezolátním stavu. Mistr republiky ve vzpírání nad šedesát let trénuje se starými činkami v zaprášené posilovně. Střecha je díky dotaci města spravená, ale stěny jsou podmáčené a nová malba z nich odpadává. „Jedinou možností je, aby to převzal městský úřad,“ domnívá se Miroslav Čonka. „My bychom jen velmi obtížně zajistili základní provoz tělocvičny, nemáme z čeho zaplatit plyn, elektřinu,“ dodává starosta Župy Sokol Modřice Michal Janeba.
Spor se teď vede o to, jestli Sokol předá celý majetek, nebo jenom tělocvičnu. Převody na radnice jsou ale hlavně na venkově nutností. Chybí totiž dárci, jako tomu bylo v období 1. republiky. Členy Sokola totiž tehdy byli i vrcholní politici a podnikatelé. „Zvykli jsme si na to, že nám stát něco dá. To nás naučil socialismus. Bohužel to přetrvává a těžko, těžko se teď stavíme na vlastní nohy,“ vysvětluje Ludmila Ryšavá z Jihomoravské župy Sokola.
Do majetku měst a obcí by měly přejít desítky sokoloven. Jen na jižní Moravě jich bude minimálně pět.
Reportáž Ivany Šmelové (zdroj: ČT24)