Mukařov u Prahy – V Česku se rozmáhá nový stavební trend, města budují takzvané kontejnerové školy a školky, což jsou mobilní stavby. Po odlivu dětí je možné tyto skládanky případně zase rozebrat nebo přemístit. Proti těm klasickým také vyjdou mnohem levněji a postavené jsou za pár dní. Pokud tedy nelze provést nástavbu na školku, mobilní obytné buňky často nabízejí dostupné řešení. Poskytují většinou dostatečný prostor, jsou zařízené a napojené na sítě. V případě nutné potřeby jsou každopádně lepší než nic.
Když přišel s unimobuňkami nebo tzv. „domy z kontejnerů pro nepřizpůsobivé“ bývalý vsetínský starosta Jiří Čunek, strhla se vlna kritiky. Nyní se však začínají ze stejných přenosných modulů stavět školy a školky. Stojí například v Rychnově u Jablonce nad Nisou nebo v Mukařově u Prahy. „Má to určitý pejorativní název jenom proto, že to někdy skutečně slouží jako stavební buňky,“ prohlásil místostarosta Mukařova Jan Kašpar (nez.). Ředitelka ZŠ Mukařov Jana Novotná doplnila: „Zoufale jsme potřebovali nové třídy, protože se tady okolo hodně staví a domy kupují mladí lidé s dětmi.“
Škola v Mukařově vyrostla během letních prázdnin, otvíralo se loni prvního září, přičemž hrubá stavba byla hotová za pouhé dva dny. Rychlost není jedinou výhodou, přístavba školy pro 120 prvňáčků vyšla na šest a půl milionu korun, což je zhruba o třetinu méně, než by stála klasická stavba. „Podle dokumentace lze postavit 4, 6 nebo 8 dílů a je možné i první patro. Je to velmi flexibilní systém,“ dodal Jan Kašpar.
Ale například Říčany se naopak řadí mezi odpůrce buněk. Označují je za provizorní a stavějí si zděnou školu za 360 milionů korun. „Z hlediska pro vnitřní pohodu žáků při výuce je lepší klasická stavba,“ tvrdí starostka obce Adriena Mrázová (SNK ED).
Další mateřská školka z unimobuněk je v Roztokách u Prahy a podobné zařízení chtějí ještě letos otevřít také v Dolních Břežanech nebo Jihlavě.
