Velké manévry měli technici na přečerpávací vodní elektrárně Dalešice. Kvůli kontrole museli vytáhnout z generátoru obří rotor, který váží 300 tun. Dokázali to jen díky spřažení dvou velkých jeřábů. Dalešická elektrárna nyní prochází zásadní modernizací a technici také kontrolují potrubí, turbínu a všechny součásti generátoru.
Z generátoru, který má dvě základní části - statickou a pohyblivou - museli technici pomocí jeřábů zvednout a vytáhnout rotor. Dostali se tak ke statoru, který by mohly poškodit vibrace nebo nežádoucí jiskření z částečných výbojů. Na statoru pak malým kladívkem kontrolovali každou drážku. Protože žádný problém neodhalili, rotor se po kontrole mohl vrátit na své místo – jde přitom o nejtěžší součást každé elektrárny. Rotor generátoru v Dalešicích váží přes 300 tun a dva spřažené jeřáby ho musely do statoru umístit s přesností na 2,5 centimetru. Celá operace trvala dvě hodiny.
Další technici mezitím pracovali v potrubí a také uvnitř Francisovy turbíny vodní elektrárny. Tam bylo nutné některé části kola, které váží 60 tun, vybrousit, vyvařit a znovu zabrousit do stejného tvaru. Lopatky turbíny mají totiž definovaný tvar a voda po nich musí dobře klouzat. Pokud by na lopatce zůstal například výčnělek, bude se tam při průchodu vody vytvářet takzvaná kavitace, tedy v podstatě dutina v kapalině. Kavitace způsobuje hluk, snižuje účinnost zařízení a může způsobit i jeho mechanické poškození. Stěna lopatky tak musí být absolutně hladká.
Francisova turbína v přečerpávací elektrárně je zkonstruovaná tak, aby mohla fungovat jednak jako výkonový generátor, při vypouštění vody z horní nádrže, ale i jako čerpadlo – když vytlačuje vodu do horní přečerpávací nádrže.
Francisova turbína
- Turbínu vyvinul James B. Francis v roce 1848. Francisovy turbíny dnes patří mezi nejpoužívanější; především při výrobě elektřiny.
- Francisova turbína je přetlaková. Pracovní kapalina během cesty strojem mění tlak a přitom odevzdává svou energii. Oběžné kolo (rotor) turbíny se nachází mezi vysokotlakým přívodem a nízkotlakou savkou většinou v patě přehrady. Vstupní potrubí má tvar spirály. Voda je pomocí věnce rozváděcího kola (tangenciálně) směřována na oběžné kolo. Z oběžného kola vystupuje voda ve směru osy otáčení (axiálně). Jak voda prochází oběžným kolem, její rotační rychlost se zmenšuje a zároveň odevzdává energii oběžnému kolu. Tento efekt (spolu s působením samotného vysokého tlaku vody) přispívá k efektivitě turbíny.
- Francisovy turbíny jsou výhodné zejména u přečerpávacích elektráren, kde lze turbínu zapojit jako pumpu.
Technici kontrolují také 200 m dlouhé přiváděcí potrubí přečerpávací elektrárny, které má průměr přes 6 metrů a za provozu tam teče 150 m3 vody za vteřinu. Zkoumají hlavně, jestli potrubí nekoroduje. V elektrárně se za plného provozu ostatních tří generátorů rekonstruuje také řídící pracoviště a vyměňují systémy rozvaděčů. V roce 2018 budou v dalešické vodní elektrárně měnit vinutí statorů.
Vodní elektrárna na řece Jihlavě zásobuje technickou vodou Jadernou elektrárnu Dukovany. Soustrojí turbogenerátoru prochází od začátku května modernizací systému kontroly a řízení. „Generátor by se měl podle plánu rozběhnout na plný výkon po ukončení modernizace 23. srpna,“ řekl mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk.
Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice je druhou největší ze tří přečerpávacích vodních elektráren v Česku. Loni vyrobila zatím rekordní množství proudu; 461 119 MWh.
Elektrárna vznikla spolu s dalešickou přehradou. Vodní dílo na řece Jihlavě se skládá ze dvou nádrží - Dalešice a Mohelno. Elektrárna je umístěna pod 100 metrů vysokou hrází z udusaného jílu. Když je v síti elektřiny nedostatek nebo vypadne nějaký větší zdroj, do minuty se rozjedou dalešické vodní turbíny. Jejich celkový výkon 480 MWh se téměř rovná jednomu ze čtyř jaderných bloků sousedních Dukovan.
