Památník v Letech na Písecku zahájil turistickou sezonu. Čísla naznačují, že zájem návštěvníků o památník roste. Za první tři měsíce letošního roku už ho navštívili dva tisíce lidí, což je dvakrát víc než loni za stejnou dobu. Celkově tak letos pietní místo v Letech očekává rekordní návštěvnost, přijít si sem připomenout romský holokaust má podle odhadů až dvanáct tisíc lidí. Osmý duben je mezinárodní den Romů, který má upozornit na problémy, se kterými se tato menšina potýká.
Romské oběti si v Letech připomínají už šestým rokem, návštěvníků přibývá
Při příležitosti zahájení sezony se v památníku uskutečnil projektový den Sobě blíž na téma romské kultury a historie pro žáky osmých a devátých tříd a středních škol. Projekt Sobě blíž se snaží prostřednictvím kultury a vzdělání bránit xenofobii, rasismu nebo nesnášenlivosti ve společnosti. „Aby si studenti uvědomili, že jsme všichni stejní a že je třeba odbourávat předsudky. Z těch vznikají konflikty a ty plodí neštěstí,“ uvedl ředitel památníku Lidice a památníku Lety Milouš Červencl.
Památníkem obětí romského holokaustu se stalo nově upravené pietní území, které se nachází v místě bývalého pohřebiště cikánského tábora Lety na Písecku. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010. Pietní místo je nyní až do října otevřeno denně od 09:00 do 17:00.
Romské oběti si v Letech připomínají už šestým rokem (zdroj: ČT24)
Romský tábor Lety na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi.
V období 1942 až 1943 byl letský tábor vězením pro Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku. V nelidských podmínkách zde čekalo na smrt 326 mužů, žen a dětí. Dalších 540 vězňů bylo posláno do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.
obrázek
Pomník se nachází v těsné blízkosti vepřína. Proti tomu léta protestují pozůstalí Romové nebo aktivisté zaměření na lidská práva. Peníze na likvidaci vepřína však zřejmě nenajde ani současná vláda.
Rasový nepřítel číslo dvě
„Cikáni a cikánští míšenci“ byli pro nacisty hned po Židech rasovým nepřítelem číslo dvě. V hitlerovském Německu i v zemích pod nadvládou Třetí říše byli tedy Romové perzekuování a deportováni do různých druhů táborů. Čeští a moravští Romové byli soustřeďování v kárně-pracovních táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku, které byly otevřeny v srpnu 1940.
Na rozdíl od jiných koncentračních táborů nebyli Romové zařazováni do pracovních komand mimo tábor a rodiny také žily jako například v židovském rodinném táboře pohromadě. To je však nijak neuchránilo od nacistických zvěrstev. „I Romové byli předmětem zrůdných lékařských pokusů Mengeleho. Zvlášť se soustředil na romské těhotné ženy a romské děti,“ dodal historik Jaroslav Šebek.
Území bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku
V genocidních mašinériích nacistického Německa zahynulo za druhé světové války celkem téměř 90 procent českých a moravských Romů. Noc z 2. na 3. srpna 1944 se tučně zapíše do dějin romského holocaustu během nacistického teroru za 2. světové války - ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka totiž v plynových komorách zemřelo 2897 Romů a Sintů ze 14 zemí, mezi nimi i řada romských obyvatel z Čech a Moravy. Vesměs se jednalo o staré a nemocné jedince, o ženy a děti. Jako Den národní památky Romů je proto připomínán právě 3. srpen.