Praha - Ptáky, zejména zpěvné ptactvo, mohou v třeskutých mrazech zachránit před smrtí jen plná krmítka. Během noci ztratí až 20 procent váhy, aby si udrželi stálou tělesnou teplotu, takže během dne musí takřka nepřetržitě jíst, aby tuto ztrátu nahradili. Podle ornitoložky Lucie Hoškové je zima pro ptáky velmi rizikové období, které mnozí z nich nepřežijí.
Pro ptáky je důležité dobře se vykrmit již na podzim. Významný je také dostatečný přísun potravy během zimy. V krajině pokryté sněhem je pro ně hledání potravy velmi obtížné, proto je tak důležité přikrmování. Nejmenší pěvec žijící v Česku králíček obecný, váží podle Hoškové asi šest gramů. Na udržení tepla vydá během mrazivé noci tolik energie, že ztratí až 20 procent váhy. Tuto tukovou zásobu musí během krátkého zimního dne obnovit, jinak další noc zmrzne.
Není to ale jen potrava plná tuků, která umožní ptákům přežít mrazivou zimu, ale také peří. Ptáci se na zimu promění v načepýřené koule. Pohybují se pouze při shánění potravy nebo když prchají před nebezpečím. Do peří schovají i neopeřené nohy a zobák. Když je nejhůř, umí si pomoci jako savci chvěním svalů, zejména prsních. Tak dokážou v krátké době zvýšit tvorbu tepla až o 500 procent, avšak za cenu obrovského množství energie.
Někteří drobní ptáci jako jsou střízlíci, šoupálci, sýkory, brhlíci i králíčci se v zimě shlukují do „spacích skupin“, ve kterých jsou na sebe těsně namačkání, aby odolali mrazům. Již dva ptáci přitisknutí k sobě ztrácí o čtvrtinu méně tepla, ve velikém chumlu pak ušetří až 80 procent energie. Důležitý je i výběr vhodného místa chráněného před větrem. Tetřívci si zase vyhrabávají nory ve sněhu.
Vodní ptáci si se zimou dokážou poradit díky hustému opeření, které pravidelně udržují koupáním, sluněním a především promazáváním výměšky z kostrční žlázy. Na břiše navíc mají silnou tukovou vrstvu zabraňující prochladnutí. Jejich končetiny mají teplotu od pěti do nuly stupňů, což jim umožňuje stát i ve velmi silných mrazech na ledu, aniž by jej rozehřívali, či cítili chlad nebo bolest.
