Vedení hlavního města Prahy nenavrhne zastupitelům podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí pozemkového úřadu, který v rámci církevních restitucí vydal řádu maltézských rytířů pozemky v Březiněvsi. Na rozhodnutí městské rady reagoval březiněveský starosta Jiří Haramul (ANO), jenž je současně pražským zastupitelem. Návrh chce na čtvrteční schůzi zastupitelstva přednést sám.
Před mimořádným jednáním rady se zdála příprava ústavní stížnosti kvůli pozemkům v Březiněvsi pravděpodobná, nakonec se ale radní rozhodli, že ji na program zastupitelstva nezařadí. Pro nehlasovali radní za Trojkoalici Jana Plamínková (STAN) a Jan Wolf (KDU-ČSL).
Zastupitelé se ale návrhem přesto zabývat budou, březiněveský starosta Jiří Haramul oznámil, že když ho nepřednese rada, učiní tak sám. Návrh na podání stížnosti předloží starosta jménem zastupitelského klubu ANO. „Existuje důvodná pochybnost o rozhodnutí krajského pozemkového úřadu,“ uvedl.
Pozemkový úřad rozhodl o vydání 46 hektarů
Maltézský řád požádal v rámci vyrovnání se státem o vydání 180 hektarů v Březiněvsi a Ďáblicích. Krajský pozemkový úřad pro hlavní město Prahu pak na konci loňského listopadu rozhodl o vydání 46 hektarů pozemků v Březiněvsi včetně historického dvora. Zároveň rozhodl, že řádu nevydá deset hektarů pozemků mimo jiné kvůli budoucí stavbě Pražského okruhu.
Březiněves s rozhodnutím úřadu nesouhlasí. Starosta Jiří Haramul argumentuje tím, že obec na dotčených pozemcích dlouhodobě plánovala postavit školu a školku. Vydání pozemků prý na řadu let negativně ovlivní rozvoj území. V textu ústavní stížnosti, kterou má k dispozici ČTK, se píše, že Praha nedostala možnost stát se účastníkem řízení o vydání pozemků.
Pozemkový úřad už žaluje svou pražskou pobočku
V lednu podal nadřízený Státní pozemkový úřad žalobu proti rozhodnutí své pražské pobočky. Žaloba se týká právě vydání části nezastavěných pozemků v Březiněvsi řádu maltézských rytířům. Z žádaných 180 hektarů se žaloba týká pozemku velkého 0,8 hektaru.
Žalobu úřad podal proto, aby mohly být vyloučeny případné pochybnosti o rozhodnutí. Podle ředitelky úřadu Svatavy Maradové by se mohly týkat zejména otázky nástupnictví řádu a posouzení případné majetkové křivdy, která má být zákonem napravena.
