Praha - Praha plánuje ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí zavést první nízkoemisní zónu v České republice. Jde o oblast, do které nebudou moci vjíždět auta způsobující větší znečištění. Auta by měla speciální plakety a kontrolovali by je policisté. Ministerstvo chce vyhlásit dotace na podporu zavádění nízkoemisních zón (NEZ) i v dalších městech a obcích, jež na svém území podobné zóny zavedou.
Dohodu o společném postupu dnes podepsali náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž s náměstkem pražského primátora Jiřím Nouzou.
Ministerské „nízkoemisní dotace“ mají být obdobou oblíbených „kotlíkových“ dotací. „Z programu plánujeme podporovat například carsharing nebo cyklodopravu a další aktivity, které přispějí ke zlepšování ovzduší,“ řekl Kříž. Financovat se budou z prostředků Státního fondu životního prostředí a dotčené obce.
Podle ODS jsou zóny šikanou Pražanů
Praha se v dohodě zavázala, že vyhlášku o zavedení nízkoemisní zóny schválí do konce letošního roku. Má stanovit území NEZ a emisní kategorie vozidel, kterým bude vjezd do zóny povolen. Podle zákona o ochraně ovzduší by mohla začít platit do 12 měsíců. Zavedení zón musí ale ještě schválit městská rada a musí projít zastupitelstvem. Vzhledem k říjnovým komunálním volbám chce město podle náměstka Nouzy projekt zcela připravit, pokud by v něm chtěla nová politická reprezentace rychle pokračovat. „Rozhodnutí bychom nechali na nové politické reprezentaci,“ uvedl Nouza.
Podle předsedy pražské ODS Filipa Humplíka jsou nízkoemisní zóny v Praze jen šikanou Pražanů. „Pražané nemohou přeci platit za vjezd autem do centra, když město ztělesněné koalicí TOP 09/ ČSSD blokuje torpédováním dostavby Blanky objízdnou trasu. Je to jen další nekoncepční a polovičaté řešení, které bude Pražany stát peníze,“ reagoval.
Nízkoemisní zóna by měla zasáhnout do širšího centra města s tím, že první fáze, jež by začala platit od roku 2016, by zamezovala vjezdu vozidel, které nesplňují limit EURO 3. „Je to mírnější varianta, než byla navrhována pracovní skupinou. Rádi bychom šli postupnou cestou,“ doplnil. Nejstarší auta by vůbec žádnou plaketu nedostala a do centra by vůbec nesměla.
Praha zvažuje dvě varianty pro zavedení nízkoemisních zón - užší a širší. Ta první by zahrnovala centrum, jako například Staré a Nové Město. To představuje šest procent rozlohy metropole. V té širší by regulovala provoz třeba i na Žižkově a Vinohradech - a to už je celkem asi 12 procent plochy města.
Plaketa má stát 80 korun
Ze zákona může obec poskytovat výjimky subjektům podnikajícím v Praze, tak i rezidentům. Tím se podle náměstka může prodloužit přechodné období od samotného zavedení, aby si občané systému přivykli. Město předpokládá, že by zhruba v roce 2018 mohlo dojít ke zpřísnění normy. Občanům se budou vydávat osmdesátikorunové etikety vázané na registrační značky vozidel, u nichž bude záležet na datu jejich výroby.
Podle údajů emisní inventury z roku 2011 zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem byl v Praze podíl silniční dopravy na emisích oxidů dusíku 68 procent, na emisích benzenu 63 procent a na emisích benzo(a)pyrenu 71 procent. Podíl silniční dopravy na emisích látek polétavého prachu (PM10) činil 95 procent.
Co přinesly nízkoemisní zóny v německých městech?
Nízkoemisní zóny fungují například v Německu, Rakousku, Belgii, Dánsku či Švédsku. V Německu se o nich před zavedením v roce 2008 kriticky diskutovalo. Ekologické organizace poukazovaly na to, že většina měst nedostatečně kontroluje dodržování zákazů vjezdu starším vozidlům do vymezených oblastí, což má za důsledek, že systém není efektivní.
Dodnes nicméně neexistuje shoda, co systém nízkoemisních zón vlastně přinesl. V některých městech se podle studie německého automobilového klubu ADAC počet prachových mikročástic ve vzduchu dokonce zvýšil. Klub si také stěžuje na zbytečná omezení pro řidiče. Studie si nechaly vypracovat také města. Například berlínská radnice říká, že kdyby zóna neexistovala, zatížení prachovými mikročásticemi by bylo dnes o tři procenta vyšší, než v současnosti je. V praxi to znamená, že poklesl počet dní, během kterých jsou překročeny hodnoty pro škodlivé látky ve vzduchu. Mírné snížení polétavého prachu hlásí například Hannover, Kolín nad Rýnem a Mnichov.
Při srovnání několika německých vědeckých studií o efektivitě nízkoemisních zón vychází, že možné snížení jemného prachu ve vzduchu je mezi dvěma až sedmi procenty. Vědci se nicméně shodují, že při přísnějších kontrolách a odstranění výjimek by efekt mohl být ještě větší.
