České dráhy a společnost Penta podepsaly smlouvu o prodeji pozemků v části areálu Masarykova nádraží u ulice Na Florenci. Penta chce v prostoru i na dalších pozemcích v blízkosti vytvořit obchodní čtvrť. České dráhy daly najevo, že také očekávají rychlou rekonstrukci historické budovy Masarykova nádraží, kterou má Penta také podpořit.
Pozemky u Masarykova nádraží patří Pentě, ČD se těší na rekonstruovanou halu
Po podpisu smlouvy převedou dráhy na Pentu 10 tisíc metrů čtverečních v nepoužívané severní části Masarykova nádraží. Developer má zájem i o další pozemky v oblasti, zastavět by chtěl více než dvojnásobnou plochu. Součástí projektu Masaryk Station Development je kromě stavby nových budov také rekonstrukce nejstaršího pražského nádraží parostrojní železnice. Penta do ní má investovat 135 milionů korun.
„Pro nás je důležité, že se po letech podařilo odblokovat stav způsobený starými smlouvami, první byla podepsána už v roce 2004, a můžeme postupně začít s přípravou na opravy výpravní budovy. Provoz Masarykova nádraží bude zachován a prodej zbytných pozemků nijak neovlivní ani budoucí výstavbu rychlodráhy na letiště,“ shrnul situaci člen představenstva ČD pro techniku, servis a majetek František Bureš.
Masarykovo nádraží zatím nepřechází na Správu železniční dopravní cesty. Kvůli nedořešenému prodeji pozemků nebylo zahrnuto do první vlny převodů budov, které dosud patřily Českým drahám, a mají nově připadnout státní organizaci. Výhledově má však i Masarykovo nádraží státu, resp. jeho železniční správě připadnout.
Penta zaplatí jen za plochu, kde bude stavět
O podmínkách prodeje pozemků, za které dráhy dostanou 235 milionů korun, jednala před dvěma týdny dozorčí rada společnosti a nakonec podepsání smlouvy povolila. ČD přitom nedostanou mnoho, v přepočtu na nové vagony nejde ani o cenu jedné sedmivozové soupravy Railjet. Způsob, kterým se stanovila cena, určila smlouva stará dvanáct let. Dopravce podle ní má nárok na 7200 korun za metr čtvereční, ale pouze na místech, kde budou nové budovy stát. Konečná cena se tedy neodvíjí od rozsahu zastavěného pozemku, ale od podlažní plochy budoucích administrativních budov, které mají na pozemcích vyrůst.
Podle původních plánů měly u Masarykova nádraží stavět ČD a Penta společně a případně potom prodat již hotové budovy. To však znemožnil územní plán. Nakonec tedy dráhy nechají finanční skupině, jež měla na pozemky předkupní právo, volné ruce.