Český Krumlov - Jedním z prvních míst, které bylo třeba před pěti lety kvůli velké vodě evakuovat, byl dětský tábor v Líčově u Českého Krumlova. Jakmile přívalový déšť začal zvedat hladiny říček v Novohradských horách, stačila jedna noc a pro 45 dětí museli přijet hasiči. Stanový tábor dnes stojí na stejném místě. Blízká říčka ho od té doby zaplavila ještě dvakrát.
Další oblastí, kterou tehdy zasáhla první povodňová vlna, byla Kaplice. Hladina Malše se tady během necelých dvou dnů zvedla až o 7 metrů. Místní podle místostarosty dlouho nevěřili, že se něco takového může stát.
Srážky, které zapříčinily katastrofu, měly nešťastné příznaky: bylo jich hodně, byly velmi intenzivní a trvaly nadmíru dlouho. Podle Jana Kubáta z Českého hydrometeorologického ústavu je to situace, která se vyskytuje poměrně zřídka. Byla vyhodnocena jako situace s pravděpodobností výskytu jednou za 500 let, tedy tzv. pětsetletá voda.
Vedoucí redakce počasí ČT Taťána Míková k tomu dodává: „Zemský povrch byl tehdy velice rozehřátý, což také těm vzestupným pohybům a intenzivním srážkám přispělo.” Podle hydrometeorologů lze před povodní spolehlivě varovat 48 hodin předem, orientační údaje mohou být týden dopředu. Klíčová je právě prognóza srážek a očekávaná čísla se pak doplňují do modelů, které simulují chování řek.
Jihočeský kraj rozdělil během uplynulých pěti let ze svého rozpočtu na ochranu před povodněmi 107 milionů korun. Povodí Vltavy investovalo od roku 2002 do protipovodňových opatření na jihu Čech přes 400 milionů korun, a to ze státních peněz i vlastních zdrojů. Ředitel českobudějovického závodu Povodí Vltavy Zdeněk Zídek upozornil, že tato opatření počítají nejvýše se stoletou vodu. Kdyby přišly záplavy jako v srpnu roku 2002, což byla mnohde pětisetletá či tisíciletá povodeň, byly by podle něj následky podobné jako tenkrát. „Jediné, v čem by byl rozdíl, je, že by tomu všichni věřili a daleko dřív by se na to reagovalo. Stačili bychom víc věcí uklidit a lidé by před tím stihli dřív utéct,“ shrnul Zídek pro ČTK.
Náprava povodňových škod si na území Jihočeského kraje vyžádala 15,5 miliardy korun. Bylo třeba obnovit hlavně poničené silnice a 34 mostů. To dosud přišlo kraj na téměř 180 milionů korun, dalších 27 milionů obdržel z fondu Evropské unie a zhruba 290 milionů poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. Pomohly i různé finanční dary, například od Svazu bavorských lékárníků a Lucemburského velkovévodství na opravy školních budov.
Na akutní potřebu obcí i vlastníků a uživatelů vodních děl účinně zabránit záplavám reagoval Jihočeský kraj tak, že každý rok vyhlašuje granty na toto téma. I ve svém střednědobém rozpočtovém výhledu počítá s 50 miliony korun, které každoročně půjdou do regionu na protipovodňová opatření prostřednictvím grantů a na spolufinancování projektů s dotací ze státních programů.
