Lanovka v Ústí nad Labem je pro krajské město turistickou atrakcí, která ročně sveze skoro dvě stě tisíc lidí. Lanovka překonává převýšení 50 metrů a její nosná lana nepodpírá žádný sloup. Na výletní zámeček nad Ústím se lanovka dostane za dvě minuty. Její provoz ale i tak musí magistrát dotovat každý rok asi dvěma miliony korun. Teď proto hledá způsob, jak ztrátu snížit.
Po pěti letech Ústí řeší, co dál s lanovkou na Větruši
Stavba lanovky stála 86 milionů korun. Dvě třetiny z této částky zaplatila evropská dotace. Aby ji město nevracelo, muselo po dobu pěti let dodržet řadu podmínek. „Město nesmělo lanovou dráhu pronajmout, nebo prodat nějaké třetí straně,“ upřesnil mluvčí ÚRR Severozápad Pavel Žinčík.
Udržitelnost projektu teď skončila, s provozem lanovky ale magistrát přestat nechce, i když na něj doplácí dva miliony korun ročně. Proto teď vedení Ústí přišlo s nápadem, že by se lanovka stala součástí krajské integrované dopravy.
Dopravnímu podniku by pak kraj hradil propad tržeb, podobně jako to dělá u jízd historických výletních vlaků, nebo vodní linky na Labi. „Občan, který se vydá například z Mostu do Ústí nad Labem, přijede vlakem a na tu samou jízdenku, kterou si koupil v Mostě, vyjede rovnou lanovkou na Větruši,“ řekl vedoucí odboru dopravy krajského úřadu Jindřich Franěk.
Lanovka provede ročně skoro 20 tisíc jízd a za pět let fungování se s ní tak svezlo přes milion lidí. I proto město uvažuje, že by na její provoz začaly přispívat obchodní centrum a hotel, který spojuje.