Cenné ale zchátralé lázně v brněnských Zábrdovicích možná opět ožijí. Rada města totiž zvažuje jejich výpůjčku iniciativě Kulturou proti chátrání. Ta by v opuštěné budově chtěla pořádat například divadelní představení nebo přednášky. Ne všem se ale záměr města zamlouvá.
Místo sauny – přednáškový sál. Iniciativa Kulturou proti chátrání už má první nápady, jak funkcionalistické lázně opět oživit. „Byly by tu kurzy, workshopy, menší promítání, diskuzní skupiny,“ vyjmenoval při prohlídce objektu Jan Šerek z organizace Kulturou proti chátrání. Dodal, že už má i odezvy od místních organizací, které by se rády zapojily do zamýšlených aktivit.
Zájem o využití bývalých šaten nebo sauny projevili různí umělci i třeba skauti. Veškeré aktivity v budově ze třicátých let musí schválit památkáři – a jednání jsou na úplném začátku. Už nyní se ale kolem oživení budovy vede diskuze. Vedení židenické radnice požádalo město, aby pro plánované aktivity hledalo i jiná místa.
Podobně vnímá situaci i bývalý starosta Židenic Karel Bernášek (ČSSD). „Vybrali si lokalitu, která pro tento záměr není dobrá. Určitě by se našly v Brně i jiné objekty, kde by byli efektivnější,“ vysvětlil bývalý starosta. Důvodem, proč jsou bývalé lázně pro iniciativu nevhodné, jsou podle jeho slov drobné problémy městské části. „Ať už je to bezdomovectví, drobná kriminalita,“ vyjmenoval.
O výpůjčce rozhodne městská rada
Dodal, že se mu nelíbí ani postup rady města. Ta totiž podle něj i židenické radnice neinformovala o záměru vedení městské části. Rada zatím schválila jen záměr výpůjčky, ještě ji neschválila, a tak mohl návrh kdokoli připomínkovat. Ozvala se právě městská část Židenice. „Stanovisko jsme dostali, nyní je na radě, jestli nabídku iniciativy přijme,“ vysvětlil vedoucí Odboru správy majetku Magistrátu města Brna Petr Gabriel.
Pokud by se všechny strany dohodly, budova by mohla být přístupná nejen veřejnosti, ale její vedení také návrhům, jak lázně citlivě zrekonstruovat.
Lázně nejde upravovat, pouze udržovat
Ať už z některých místností bude filmový sál nebo dílna, nesmí si je nijak zásadně upravit. Fuchsovy lázně jsou totiž kulturní památkou. „Je to spíše výzva, díky tomu bude centrum zajímavé. Pro ty, kteří by tu chtěli pořádat nějaké aktivity, tak je to spíše ozvláštnění, než překážka,“ vysvětlil.
Překážkou by naopak mohlo být množství peněz na opravu lázní. Iniciativa podle Šerka má prostředky na základní opravy, další budou nejspíše financovat dobrovolnými příspěvky. Město jí nabídlo k pronájmu pravé křídlo městského koupaliště.
Svému účelu lázně neslouží už zhruba 20 let
Památkově chráněnou budovu se město v minulosti snažilo nabídnout vinařům, akvaristům i kaktusářům. O budovu v dezolátním stavu ale neměl nikdo zájem. Vedení Brna už dříve hovořilo o tom, že by lázním vrátilo původní podobu i účel. Na nutné opravy, ale nemělo peníze. Celková rekonstrukce by totiž stála téměř sto milionů. Před několika lety město nechalo opravit alespoň střechu.
- Ve 30. letech 20. století byla základním hygienickým příslušenstvím vybavena pouhá jedna třetina všech brněnských bytů. Brňané tak svoji očistu prováděli ve veřejných lázních, které však především v okrajových částech města chyběly. Magistrát se proto rozhodl vybudovat síť převážně sprchových lázeňských budov po celém městě.
- Roku 1929 byla vypsána soutěž na nové lázně v Brně-Zábrdovicích, v níž zvítězil návrh Bohuslava Fuchse. Lázně za 7 a půl milionů korun byly dokončeny v roce 1932.
- Celý areál byl rozdělen na zimní a letní lázně. Zimní část tvořila rozměrná dvoupatrová budova s šatnami, odpočívárnami, samotným lázeňským vybavením, ale i místnostmi pro holiče a kadeřníky a také restaurací. Letní lázně nabízely venkovní bazény a šatny pro 5 tisíc návštěvníků.
Svému účelu sloužily lázně naposledy před zhruba dvaceti lety. Od té doby chátrají. Ve své době prý byly nejmodernější v Evropě, podle architektů jedna z nejlepších staveb Bohuslava Fuchse.
