Hrádek u Sušice – Jaké nástroje používat při obnovách kulturních památek – ty současné, nebo tradiční? Takovou otázku řeší skoro každý majitel historického objektu. Práce s moderními technologiemi se totiž zdají být jednodušší. Ti, kdo ale hrady a zámky obnovují tradičními stavebními metodami, tvrdí přesný opak.
Opravy památek - tradičně a levněji
Podle stavebníků je jednodušší suchou maltovou směs nebo štukovou omítku v pytli zalít vodou a pak s ní pracovat. Restaurátoři si ale myslí něco jiného. Práce s vlastní připravenou omítkou nebo maltou je nejen jednodušší, ale i levnější. „Může to být 30 až 40 procent. Je to použití místního písku, poctivého vápna, bílého cementu,“ vyjmenovává Pavel Lejsek, majitel zámku Hrádek, jenž prošel rekonstrukcí zhruba před deseti lety.
Navíc jsou pro používání tradičních stavebních materiálů a technologických postupů i památkáři. „Státní památková péče vyžaduje pro zachování autenticity památek použití tradičních materiálů a technologií,“ potvrdila náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková.
Reportáž Jana Dvořáka (zdroj: ČT24)
Jenže i výroba tradičních materiálů prošla vývojem, který změnil jejich vlastnosti. Například dnešní vápno je kvalitnější než v dobách, kdy byly hrady a zámky stavěny. Díky lepšímu vypalování je zbaveno nečistot, které ale mají svoji nezastupitelnou funkci. Podle Jaroslava Pavlíka z Vápenky Čertovy schody plnily v minulosti nečistoty ve vápně funkci hydraulických přísad, které jsou důležité pro správné tvrdnutí směsi.
Ani nejmodernější technologie nemohou podle odborníků ty tradiční nikdy plně nahradit. „Je to svým způsobem trochu alchymie. Tradiční technologie je jednodušší, pro naše účely mnohem více tvárná, ale je potřeba s ní umět pracovat,“ říká restaurátor Tomáš Teska.