Olomouc - Olomoučtí vědci přispěli k přečtení dědičné informace banánovníku. I díky nim se tak můžou časem v Africe a Asii objevit banány, které jsou mnohem odolnější vůči škůdcům. Banánovník je totiž čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a jeho ohrožení může znamenat tragédii pro tropické a subtropické oblasti. Článek olomouckých vědců vyjde v zítřejším čísle jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature.
Olomoučtí vědci postoupili na cestě za odolnějšími banány
Vědci z Olomouce v 80. letech vypracovali metodu, která umožňuje charakterizovat dědičnou informaci rostlin. Díky ní pak v 90. letech jako první určili velikost dědičné informace banánovníku. A teď ji pomohli i přečíst. Pracovali na tom několik let. Poprvé se tak ví, jak dědičná informace banánovníku vypadá. Bude teď sloužit jako vzor ke čtení genomů dalších odrůd a k dalšímu šlechtění.
„Mnoho z nás bere banánovník jenom jako jakési zpestření jídelníčku, jako ovoce. Ve skutečnosti je to 4. nejdůležitější plodina na světě. Je to základní potravina pro stovky milionů lidí v tropických a subtropických zemích,“ řekl Jaroslav Doležel, vědecký ředitel olomouckého vědeckého Centra regionu Haná.
V obchodech je jen jedna odrůda banánů. Banánovníků přitom existuje nejméně tisíc. Jen v Olomouci jich pěstují několik set, nachází se tam tak jedna z největších genových bank banánovníků v Evropě. Větší je například v belgické Lovani, se kterou olomoučtí vědci spolupracují.
Vědci se snaží zachránit plané a třeba i dosud neznámé druhy. „Kácením pralesů se ničí původní druhy, které rostou. Vědci se snaží identifikovat nové druhy vhodné pro šlechtění odolnějších odrůd,“ uvedla Eva Hřibová, vědecká pracovnice, Ústav experimentální botaniky.
Tým docenta Doležela umí přečíst nejen banánovník. Podobně se mu daří i s pšenicí. Ocenila ho proto i Akademie věd - po dobu šesti let bude jeho tým na své genetické výzkumy dostávat až 5 milionů korun ročně.
Reportáž Martiny Tlachové (zdroj: ČT24)