Ostrava – Malému slůněti, které se před osmi měsíci narodilo v ostravské zoologické zahradě, se začíná dařit. Pomalu si zvyká na pevnou stravu a také se více začlenilo do kolektivu ve sloninci. Přes tento pozitivní vývoj nemá samička moc velkou naději na dlouhý život, protože se nikdy nenapila mateřského mléka a má proto nedostatečnou imunitu.
Ohrožené Slůně prospívá. Váží 350 kg a hraje si
Když se malá slonice v únoru narodila, vážila jako urostlý dospělý muž – sto kilogramů. Protože odmítala pít matčino mléko, ošetřovatelé se každý další den strachovali o její život. Díky náhražce prospívá dobře a nyní už váží přes 350 kilogramů, což je u stejně starých mláďat běžná váha. Nyní začíná ochutnávat i stravu dospělých slonů. „Zkouší žrát trávu, seno, otrhává listí z větví, ochutnává granule – tedy vše, co dostávají dospělí sloni,“ uvedl ošetřovatel Pavel Zvolánek.
Na první pohled je mládě plné energie a nebojí se pobíhat mezi ostatními slony, po kterých si dokonce dovoluje házet písek. „Její největší kamarádkou je starší mládě Rashmi. Slůňata si spolu hrají. Když jsou ve venkovním výběhu, většinu času tráví vedle sebe,“ doplnil ošetřovatel.
Přes zdánlivě idylický vývoj si ošetřovatelé a další zoologové nedělají plané naděje. „Pokud se slůně nenapije mateřského mléka, tak se u něho dostatečně nevyvine imunita. Znamená to, že na rozdíl od slonů krmených matčiným mlékem, bude celý život více ohrožena všemi infekčními chorobami,“ vysvětlovala Dana Škorňákova z ostravské zoologické zahrady. Proto samička stále nedostala jméno. Je třetím mládětem, které se v Ostravě v posledních letech narodilo. Jedno zemřelo na sepsi. Žádné jiná zahrada v Česku není v chovu indiských slonů tak úspěšná.
Vědci hledají lék proti slonímu herpesu
I když ostravská zoo nemůže změnit osud ohroženého mláděte, chce pomoci ostatním. Čelit sloním nemocem má pomoci sbírka na výzkum, kterou zahrada vyhlásila letos na jaře. Na kontě je už dvě stě tisíc korun. Peníze půjdou především na výzkum léků proti slonímu herpesu, nemoci, na kterou umírá osmdesát procent slonů žijících v lidské péči.
Nemoc postihuje hlavně malé slony do sedmi let a zvláště ty, kteří jsou oslabení stresem nebo jinou nemocí. Vůbec nejčastěji ale na ni umírají mláďata, která se z nějakého důvodu nedostala k mateřskému mléku. A právě na výzkum této a dalších nebezpečných sloních chorob, na které zatím neexistuje žádný účinný lék, shání zahrada peníze. „Rádi bychom podpořili výzkum, který provádí oddělení reprodukčního managementu Leibnizova institutu pro výzkum zvířat v Berlíně. S jejich specialisty spolupracujeme řadu let, je to pro nás velkým přínosem, přitom mnoho věcí pro nás dělají zcela zadarmo,“ vysvětloval ředitel zahrady Petr Čolas.
Závažné je nedávné zjištění vědců, že sloní virus nenapadá jen mláďata v zoologických zahradách, ale postihuje i divoce žijící slony. Jde údajně o čtyři miliony let starou nemoc, kterou většina slonů v neaktivní podobě už nosí v sobě. Vědci se obávají, že by se tato nemoc mohla stát vážným problémem pro přežití celého druhu.
Vzhledem k tomu, že sloni, kteří žijí volně v indické přírodě, umírají na tento virus mnohem méně než zvířata v zajetí, chtějí vědci zkoumat složky potravy v jejich domovině. Je totiž možné, že z ní čerpají něco, co je před fatální chorobou, při které zvíře rychle vykrvácí do vnitřních orgánů, chrání. „Jedna z teorií je kyselina laurová, která se vyskytuje v kokosovém oleji. Působí antiviroticky a pomáhá i lidem nakaženým virem HIV,“ řekla zooložka Jana Pluháčková.