Zlín – Za války jely závody firmy Baťa, jak to jen příděl surovin na okupovaném území umožňoval. Už v roce 1940 posílal koncern čtyři pětiny svého exportu do Německa. Obuvnické závody se pozornosti spojeneckých letadel dlouho vyhýbaly, na sklonu války ale došlo i na ně; spojenecký nálet zlikvidoval deset budov. Po osvobození stát fabriky znárodnil a zničené budovy nahradila nová výstavba. Jak vypadaly válečné šrámy baťovského Zlína a jak probíhalo osvobození města? Podívejte se na dobové fotografie z archivu Muzea jihovýchodní Moravy.
OBRAZEM: Válečné šrámy i osvobození baťovského Zlína
Ani problémy se zásobováním surovinami, ani nedostatek lidí po odvedení nuceně nasazených do Německa nezastavily za druhé světové války výrobu v Baťových závodech. V roce 1939 připadala z více než 15 milionů párů obuvi exportovaných do zahraničí na Německo necelá pětina. O rok později to bylo více než 16 milionů z 19 milionů párů obuvi, které šly na export. Od roku 1941 musela firma Baťa zajišťovat i speciální dodávky pro wehrmacht.
Citelnou ránu ale fabrikám i celému městu zasadily spojenecké nálety, které nad Evropou od roku 1944 zesílily. Také Baťovy závody se připravovaly na toto nebezpečí. Lidé kopali protiletecké kryty, probíhaly nácviky. Poprvé začaly z nebe padat bomby 13. října, kdy dopadly na domy na Letné a na garáže na Malenovské ulici. Bilance náletu: dva mrtví.
Ještě horší účet ale Zlínu vystavilo bombardování z 20. listopadu 1944. Během několika minut spadlo na město na 260 bomb. Cílem útoku byly především Baťovy závody. Deset továrních budov bylo zničeno, dalších 38 vážně poškozeno. Bomby zasáhly i obytné domky, nádraží, Velké kino a další objekty. Vedle hmotných ztrát si nálet vyžádal i 25 mrtvých a 90 raněných. K třetímu náletu na Zlín došlo 7. března 1945, kdy byly svrženy tři bomby do lesa v blízkosti čtvrti Letná.
Vybudování nových továrních budov a oprava poškozených stály přes 230 milionů. Škody za zhruba dalších dvě stě milionů korun způsobily zničené stroje a zboží.
GALERIE
Bombardování Baťových závodů americkým letectvem 20. 11. 1944
Už 1. května 1945 začali němečtí vojáci ze Zlína ustupovat a téhož dne vstoupila z několika směrů na území zlínského okresu Rudá armáda, jednotky rumunských vojsk a příslušníci 1. československého armádního sboru. Dne 4. května 1945 byl Zlín po šesti letech okupace opět svobodný.
GALERIE
Automobil se sovětskými vojáky ve Zlíně (květen 1945)
Zlínská baťovská továrna přestála válku, sice citelně pošramocená válečnými událostmi. Firma Baťa však byla největší akciovou společností na území republiky a čekalo ji znárodnění, které by stát přišlo hodně draho a nad jménem Baťa se proto začaly stahovat mraky. Firma byla znárodněna dekretem z 27. října 1945.