OBRAZEM: Důl Hlubina bude opět v provozu, ale uměleckém

Ostrava - Když členové spolku Provoz Hlubina začali ve zcela autentickém prostředí starých hornických koupelen pořádat koncerty a výstavy, nebyla tam voda ani elektřina, zápasili s všudypřítomným černým prachem a špínou. Díky dotaci z Evropské unie zvou přesně po pěti letech na první prohlídku zrekonstruovaných budov. Ostravský Důl Hlubina bude opět v provozu, ale uměleckém. Prohlédněte si prostory dolu na exkluzivních panoramatických snímcích.

Areál budov Dolu Hlubina navozuje pocit městečka s náměstím. Jsou tam i lavičky, stromy a těžní věž místo kostela. Brzy by mělo ožít. Po Dni otevřených dveří začnou nové ateliéry, zkušebny, nahrávací a filmová studia postupně využívat umělci.

„Nahrávací studio, které budujeme v bývalé hornické kantýně, jsme začali stěhovat 1. května. V objektu starých dílen už vzniká filmové centrum, hlásí se nám zájemci o ateliéry,“ uvedla předsedkyně spolku Provoz Hlubina Marta Pilařová. Spolek bude mít na starosti také někdejší energetické centrum šachty - trafostanici, ve které měli kdysi horníci saunu. Později tam byl podnik nabízející masáže, který až do rána svítil červeným srdcem. Teď tam budou ateliéry pro malíře, grafiky, fotografy i řemeslníky.

Spolek Hlubina provozuje Důl Hlubina v partnerství se sdružením Dolní oblast Vítkovice. V rozlehlých prostorách vedle historických strojů otevře kavárnu a pražírnu kávy. „Kdysi se pomocí kompresoru vháněl do dolu vzduch, my tady teď budeme do lidí vhánět energii, budeme je občerstvovat,“ uvedl ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela. V kompresorovně a ve starých koupelnách jsou největší plochy pro prezentaci umění - koncerty, divadelní představení, výstavy. Provoz Hlubina bude také místem pro rezidenční pobyty umělců a festivaly všeho druhu. První velkou akcí po otevření bude začátkem června činoherní festival Dream Factory.

Lidé kolem spolku Provoz Hlubina si zavřený důl vyhlédli v roce 2010. „Obhlíželi jsme několik průmyslových objektů, nakonec jsme si vytipovali Hlubinu. V souvislosti s kandidaturou Ostravy na titul Evropského města kultury 2015 jsme vytvořili projekt kreativní čtvrti,“ uvedla Pilařová. Společně s Dolní oblastí Vítkovice se jim podařilo získat dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie více než 200 milionů.

Staré koupelny dolu, který byl asi 15 let opuštěný, už obydleli v květnu 2010. „Prostory před námi už docela hodně vyčistili sběrači kovů, kteří kdysi v Dolní oblasti usilovně pracovali. Nutné opravy udělal také státní podnik Diamo. S pomocí velkokapacitních vysavačů jsme zápasili s obrovským množstvím prachu. A když jsme tam něco pořádali, bylo to velmi složité. Museli tam natáhnout elektřinu, nanosit vodu. Mělo to ale také velké kouzlo,“ vzpomínala Marta Pilařová. A atmosféru historického průmyslového objektu budou kromě architektury navozovat staré stroje, původní nápisy a jiné předměty. Například nábytek vyrobený s využitím kusů kovu, kterého je v areálu stále ještě dostatek. To vše s moderním zázemím a technikou, jako je špičkové nahrávací studio nebo střižny pro filmaře.

Důl Hlubina

založilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo v blízkosti vítkovických železáren v roce 1852. Byl prvním dolem v Rakousku-Uhersku, kde horníci začali roku 1859 používat benzinové lampy. První byl roku 1867 i v použití dynamitu pro trhací práce. Téhož roku zemřelo při výbuchu metanu 62 horníků. Další velké neštěstí přišlo o téměř sto let později. V květnu 1960 zabil výbuch metanu 54 havířů. Těžba, která dosahovala místy až do hloubky 1200 metrů, pokračovala do počátku devadesátých let. Za dobu svého provozu bylo na dole vytěženo přes 47 milionů tun uhlí.

Hlubina je unikátní tím, že byla součástí funkčního komplexu železáren, dolu a koksovny. Na jednom místě se soustředila těžba uhlí, úpravna, výroba koksu i surového železa, přičemž jednotlivé provozy byly propojeny. Nikde jinde v Evropě nebylo vše na jednom místě, tak jako právě ve Vítkovicích. Velkou zásluhu na tom, že se komplex podařilo zachovat, má průmyslník Jan Světlík - autor projektu Dolní oblast Vítkovice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
před 5 hhodinami

Obce podporují mladé rodiny. Za novorozence nabízí rodičům i deset tisíc korun

Odchod mladých a malá porodnost. Mnohá menší města a obce se potýkají s postupným vylidňováním. Řada z nich proto například zvyšuje finanční příspěvek na novorozence. Od příštího roku dostanou dvojnásobnou částku – tedy deset tisíc korun – děti ve městě Brumov-Bylnice. Stejný příspěvek mají od letošního července i pro rodiče v Jeseníku nebo Valašských Kloboukách. Naopak obec Modrava letos příspěvek snížila z původních šedesáti tisíc na nynějších deset tisíc korun.
před 7 hhodinami

Zlomek lidí z pohyblivého domu v Chomutově smí domů

Část lidí vystěhovaných z chomutovského panelového domu se může před Vánocemi vrátit. Rozhodl o tom statik. Budova se dala do pohybu koncem léta. Geologové podloží prozkoumávali dvacetimetrovými vrty, přesnou příčinu prudkých pohybů ale zatím stále odhadují. Podle primátora Milana Märce (Nový Sever) mohlo jít o důsledek propadu šachty z 19. století.
před 8 hhodinami

Erozní vyhláška má řešit i vítr, Motoristé plánují změny

Ministerstvo životního prostředí představilo pravidla, která mají zajistit větší ochranu půdy před erozí způsobenou kromě vody i větrem. Agrární komoře vadí, že s ní resort změny dostatečně neprojednal a není ani úplně jasné, jak se budou posuzovat jednotlivé případy. Vyhlášku kritizují i Motoristé. Nová pravidla mají platit od července.
před 8 hhodinami

Začínajícím lékařům by v regionech s nedostupnou péčí mohly přispět pojišťovny

Lékařům na startu kariéry by v příštím roce mohly začít přispívat zdravotní pojišťovny, rozdělit chtějí přes sto milionů do lokalit, kde je péče nedostatková. Po dokončení specializace by museli v regionu dál pracovat. Jde o peníze navíc k dotacím na takzvaná rezidenční místa pro začínající lékaře. Ministerstvo jich letos schválilo celkem 250, půjde na ně přes půl miliardy. Odborné společnosti ale dlouhodobě upozorňují, že to nestačí.
před 17 hhodinami

Řidiče v Praze čekají další omezení

Praha investuje příští rok do dopravy zhruba 10,5 miliardy korun. Jde o nejvýraznější položku v rozpočtu hlavního města. Nejvíc peněz spolkne trasa metra D, vzniknou ale i nové tramvajové tratě či mosty. Pro řidiče to bude znamenat další omezení.
před 18 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v regionální dopravě s novými jízdními řády

S novými jízdními řády čeká cestující od neděle 14. prosince v krajích řada novinek. Dopravci zpravidla přidávají spoje, upravují návaznost spojení či nasazují modernější vozidla. Některé regiony zdražují či zavádějí nové typy jízdného.
včera v 07:00

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
12. 12. 2025
Načítání...