OBRAZEM: Důl Hlubina bude opět v provozu, ale uměleckém

Ostrava - Když členové spolku Provoz Hlubina začali ve zcela autentickém prostředí starých hornických koupelen pořádat koncerty a výstavy, nebyla tam voda ani elektřina, zápasili s všudypřítomným černým prachem a špínou. Díky dotaci z Evropské unie zvou přesně po pěti letech na první prohlídku zrekonstruovaných budov. Ostravský Důl Hlubina bude opět v provozu, ale uměleckém. Prohlédněte si prostory dolu na exkluzivních panoramatických snímcích.

Areál budov Dolu Hlubina navozuje pocit městečka s náměstím. Jsou tam i lavičky, stromy a těžní věž místo kostela. Brzy by mělo ožít. Po Dni otevřených dveří začnou nové ateliéry, zkušebny, nahrávací a filmová studia postupně využívat umělci.

„Nahrávací studio, které budujeme v bývalé hornické kantýně, jsme začali stěhovat 1. května. V objektu starých dílen už vzniká filmové centrum, hlásí se nám zájemci o ateliéry,“ uvedla předsedkyně spolku Provoz Hlubina Marta Pilařová. Spolek bude mít na starosti také někdejší energetické centrum šachty - trafostanici, ve které měli kdysi horníci saunu. Později tam byl podnik nabízející masáže, který až do rána svítil červeným srdcem. Teď tam budou ateliéry pro malíře, grafiky, fotografy i řemeslníky.

Spolek Hlubina provozuje Důl Hlubina v partnerství se sdružením Dolní oblast Vítkovice. V rozlehlých prostorách vedle historických strojů otevře kavárnu a pražírnu kávy. „Kdysi se pomocí kompresoru vháněl do dolu vzduch, my tady teď budeme do lidí vhánět energii, budeme je občerstvovat,“ uvedl ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela. V kompresorovně a ve starých koupelnách jsou největší plochy pro prezentaci umění - koncerty, divadelní představení, výstavy. Provoz Hlubina bude také místem pro rezidenční pobyty umělců a festivaly všeho druhu. První velkou akcí po otevření bude začátkem června činoherní festival Dream Factory.

Lidé kolem spolku Provoz Hlubina si zavřený důl vyhlédli v roce 2010. „Obhlíželi jsme několik průmyslových objektů, nakonec jsme si vytipovali Hlubinu. V souvislosti s kandidaturou Ostravy na titul Evropského města kultury 2015 jsme vytvořili projekt kreativní čtvrti,“ uvedla Pilařová. Společně s Dolní oblastí Vítkovice se jim podařilo získat dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie více než 200 milionů.

Staré koupelny dolu, který byl asi 15 let opuštěný, už obydleli v květnu 2010. „Prostory před námi už docela hodně vyčistili sběrači kovů, kteří kdysi v Dolní oblasti usilovně pracovali. Nutné opravy udělal také státní podnik Diamo. S pomocí velkokapacitních vysavačů jsme zápasili s obrovským množstvím prachu. A když jsme tam něco pořádali, bylo to velmi složité. Museli tam natáhnout elektřinu, nanosit vodu. Mělo to ale také velké kouzlo,“ vzpomínala Marta Pilařová. A atmosféru historického průmyslového objektu budou kromě architektury navozovat staré stroje, původní nápisy a jiné předměty. Například nábytek vyrobený s využitím kusů kovu, kterého je v areálu stále ještě dostatek. To vše s moderním zázemím a technikou, jako je špičkové nahrávací studio nebo střižny pro filmaře.

Důl Hlubina

založilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo v blízkosti vítkovických železáren v roce 1852. Byl prvním dolem v Rakousku-Uhersku, kde horníci začali roku 1859 používat benzinové lampy. První byl roku 1867 i v použití dynamitu pro trhací práce. Téhož roku zemřelo při výbuchu metanu 62 horníků. Další velké neštěstí přišlo o téměř sto let později. V květnu 1960 zabil výbuch metanu 54 havířů. Těžba, která dosahovala místy až do hloubky 1200 metrů, pokračovala do počátku devadesátých let. Za dobu svého provozu bylo na dole vytěženo přes 47 milionů tun uhlí.

Hlubina je unikátní tím, že byla součástí funkčního komplexu železáren, dolu a koksovny. Na jednom místě se soustředila těžba uhlí, úpravna, výroba koksu i surového železa, přičemž jednotlivé provozy byly propojeny. Nikde jinde v Evropě nebylo vše na jednom místě, tak jako právě ve Vítkovicích. Velkou zásluhu na tom, že se komplex podařilo zachovat, má průmyslník Jan Světlík - autor projektu Dolní oblast Vítkovice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 1 hhodinou

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
17. 1. 2026

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
17. 1. 2026
Načítání...