Ostrava - Když členové spolku Provoz Hlubina začali ve zcela autentickém prostředí starých hornických koupelen pořádat koncerty a výstavy, nebyla tam voda ani elektřina, zápasili s všudypřítomným černým prachem a špínou. Díky dotaci z Evropské unie zvou přesně po pěti letech na první prohlídku zrekonstruovaných budov. Ostravský Důl Hlubina bude opět v provozu, ale uměleckém. Prohlédněte si prostory dolu na exkluzivních panoramatických snímcích.
OBRAZEM: Důl Hlubina bude opět v provozu, ale uměleckém
Areál budov Dolu Hlubina navozuje pocit městečka s náměstím. Jsou tam i lavičky, stromy a těžní věž místo kostela. Brzy by mělo ožít. Po Dni otevřených dveří začnou nové ateliéry, zkušebny, nahrávací a filmová studia postupně využívat umělci.
„Nahrávací studio, které budujeme v bývalé hornické kantýně, jsme začali stěhovat 1. května. V objektu starých dílen už vzniká filmové centrum, hlásí se nám zájemci o ateliéry,“ uvedla předsedkyně spolku Provoz Hlubina Marta Pilařová. Spolek bude mít na starosti také někdejší energetické centrum šachty - trafostanici, ve které měli kdysi horníci saunu. Později tam byl podnik nabízející masáže, který až do rána svítil červeným srdcem. Teď tam budou ateliéry pro malíře, grafiky, fotografy i řemeslníky.
GALERIE
Nově zbudovaná lávka z obřích železných nádrží a dřevěných mostů bude součástí nové prohlídkové trasy vítkovickým areálem
Spolek Hlubina provozuje Důl Hlubina v partnerství se sdružením Dolní oblast Vítkovice. V rozlehlých prostorách vedle historických strojů otevře kavárnu a pražírnu kávy. „Kdysi se pomocí kompresoru vháněl do dolu vzduch, my tady teď budeme do lidí vhánět energii, budeme je občerstvovat,“ uvedl ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela. V kompresorovně a ve starých koupelnách jsou největší plochy pro prezentaci umění - koncerty, divadelní představení, výstavy. Provoz Hlubina bude také místem pro rezidenční pobyty umělců a festivaly všeho druhu. První velkou akcí po otevření bude začátkem června činoherní festival Dream Factory.
Lidé kolem spolku Provoz Hlubina si zavřený důl vyhlédli v roce 2010. „Obhlíželi jsme několik průmyslových objektů, nakonec jsme si vytipovali Hlubinu. V souvislosti s kandidaturou Ostravy na titul Evropského města kultury 2015 jsme vytvořili projekt kreativní čtvrti,“ uvedla Pilařová. Společně s Dolní oblastí Vítkovice se jim podařilo získat dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie více než 200 milionů.
GALERIE
Důl Hlubina a Dolní oblast Vítkovice
Staré koupelny dolu, který byl asi 15 let opuštěný, už obydleli v květnu 2010. „Prostory před námi už docela hodně vyčistili sběrači kovů, kteří kdysi v Dolní oblasti usilovně pracovali. Nutné opravy udělal také státní podnik Diamo. S pomocí velkokapacitních vysavačů jsme zápasili s obrovským množstvím prachu. A když jsme tam něco pořádali, bylo to velmi složité. Museli tam natáhnout elektřinu, nanosit vodu. Mělo to ale také velké kouzlo,“ vzpomínala Marta Pilařová. A atmosféru historického průmyslového objektu budou kromě architektury navozovat staré stroje, původní nápisy a jiné předměty. Například nábytek vyrobený s využitím kusů kovu, kterého je v areálu stále ještě dostatek. To vše s moderním zázemím a technikou, jako je špičkové nahrávací studio nebo střižny pro filmaře.
Důl Hlubina…
založilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo v blízkosti vítkovických železáren v roce 1852. Byl prvním dolem v Rakousku-Uhersku, kde horníci začali roku 1859 používat benzinové lampy. První byl roku 1867 i v použití dynamitu pro trhací práce. Téhož roku zemřelo při výbuchu metanu 62 horníků. Další velké neštěstí přišlo o téměř sto let později. V květnu 1960 zabil výbuch metanu 54 havířů. Těžba, která dosahovala místy až do hloubky 1200 metrů, pokračovala do počátku devadesátých let. Za dobu svého provozu bylo na dole vytěženo přes 47 milionů tun uhlí.
Hlubina je unikátní tím, že byla součástí funkčního komplexu železáren, dolu a koksovny. Na jednom místě se soustředila těžba uhlí, úpravna, výroba koksu i surového železa, přičemž jednotlivé provozy byly propojeny. Nikde jinde v Evropě nebylo vše na jednom místě, tak jako právě ve Vítkovicích. Velkou zásluhu na tom, že se komplex podařilo zachovat, má průmyslník Jan Světlík - autor projektu Dolní oblast Vítkovice.