Děčín - Některá města v Ústeckém kraji mohou po červnových povodních zůstat bez pojištění. Voda je zatopila podruhé za jedenáct let a pro pojišťovny přestaly být milionové městské zakázky lukrativní. Hlavním problémem je fakt, že se povodně v určitých lokalitách opakují, čímž se podle zástupců pojišťoven popírá princip nahodilosti. Lokality se posuzují podle povodňových map, před několika týdny pojišťovny aktualizovaly jejich nejnovější podobu - to přineslo změny.
V Hřensku voda zničila obecní majetek asi za sto milionů.
„Máme pojištěné všechno možné, jestli nám to sežerou mravenci nebo spadne letadlo, ale proti povodni nám to nikdo nepojistí,“ říká starosta Hřenska Jan Havel.
V Hřensku navíc není pojištěn jen obecní majetek ale také řada soukromých domů. „Když si nepojistí svůj majetek, ať už je to podnikatel, nebo soukromník, tak v tom domě se bojí bydlet,“ doplnil Havel.
Novou pojišťovnu zatím marně hledá i Děčín. Do výběrového řízení se nikdo nepřihlásil. „My si nemůžeme dovolit, aby náš majetek nebyl pojištěný,“ tvrdí náměstek primátora Pavel Sinko. Problém je v tom, že povodně jsou v té oblasti časté a opakované – tím se popírá princip nahodilosti, na kterém je pojištění postaveno.
Děčín měl s poslední pojišťovnou smlouvu tři roky, zaplatil dohromady 3 miliony a teď dostane za škodu po velké vodě 20 milionů. Své šance chce město zvýšit lepším protipovodňovým zabezpečením. Státem postavené zdi totiž zafungovaly jen na jednom břehu, na druhém se přes ně voda přelila.
Na to, jak dopadne s pojišťovnou, čeká i Ústí nad Labem. Smlouvu má rok a zatím platí do konce října. Červnovou povodní stále žije i jihočeská Putim. Některé rodiny se ani po dvou měsících nemohou vrátit domů. Teď všichni letní počasí využívají k vysoušení a opravám. Jestli měli, nebo neměli pojištění, nehraje roli.
Ani v Putimi všichni na pojištění spoléhat nemohli. Povodně se tady opakují a podmínky pojištění zpřísňují. Ne pro všechny jsou únosné.
Jak při povodních pomáhá stát:
- Provizorní mosty si postižené obce můžou bezplatně půjčit.
- Hasiči a vojáci dostanou ze státních hmotných rezerv zadarmo například benzin, naftu a další vybavení.
- Finanční pomoc.
UŽITEČNÉ: Povodňové mapy - nástroj sloužící pojišťovnám
Povodňové mapy začaly vznikat po záplavách na Moravě v roce 1997. Právě proto, že pojišťovny potřebovaly nástroj, jak určovat rizikové oblasti a jak s nimi napříště zacházet. Území rozdělily do čtyř zón. V první z nich k povodni prakticky nemůže dojít, ve čtvrté je spíš otázkou, kdy k ní dojde. Nejvíc takových obydlených oblastí je v Jihočeském a Olomouckém kraji. Ve čtvrtých rizikových zónách je skoro 36 tisíc domů.
Znovu se o povodňových mapách začalo mluvit před několika týdny, když pojišťovny aktualizovaly jejich nejnovější podobu - ne všechny to ale stihly, a kdy zavedou nové sazebníky, záleží jen na pojišťovnách. Podstatné je, že nová verze proti té předchozí zohledňuje při výpočtu pojistky kromě zatopené plochy i výšku, do které v ní voda vystoupá, a také nové protipovodňové zábrany, které nechaly některé obce vybudovat.
Na tom můžou obyvatelé domů vydělat i prodělat: zatímco 250 tisíc nemovitostí se kvůli nim přeřadilo do méně rizikové zóny, která jim zajišťuje lepší podmínky pro pojištění, a tisíce z nich bylo možné pojistit vůbec poprvé, jinde se situace naopak zhoršila. Protipovodňová opatření totiž můžou vodu nasměrovat jinam, a přeměnit tak některé dosud jisté oblasti na špatně pojistitelné.
Zhruba 130 tisíc domů se nově ocitlo v rizikovějších skupinách. Změna v pojištění v případě, že je dům či byt přeřazený například do horší rizikové skupiny, se může vyšplhat podle vybavení a velikosti domácností na výdaj vyšší řádově o tisíce korun ročně.
Při procesu pojišťování nemovitostí se postupuje dům od domu individuálně. V případě zohlednění protipovodňových zábran či jiných stavebních úprav se může dům posunout do pojistitelné kategorie.
