Jihlava/Hradec Králové - Stovkami žádostí o informace je v těchto dnech doslova zavalen obecní úřad v malé obci Řídelov na Vysočině. Tamní neuvolněný starosta nestíhá odpovídat a kritizuje proto zákon o svobodném přístupu k informacím. Chod obecního úřadu je podle jeho slov paralyzován.
Knihu došlé pošty obecního úřadu Řídelov musel zřídit starosta Radek Maryška poté, co ho zavalily více než dvě stovky dopisů od jednoho z místních chalupářů. „K dnešnímu dni jich přišlo asi dvě stě čtyřicet, je to za období zhruba dva a půl měsíce,“ ukazuje starosta Radek Maryška hromadu došlé korespondence.
Pisatel dotazů České televizi sdělil, že je hrubě nespokojený s fungováním obecního úřadu v Řídelově. Vadí mu nejenom neochota starosty poskytovat informace, ale poukazuje i na řadu dalších problémů jako například nepořádek v lese nebo na obecních pozemcích. Nově se zajímá i o nepovolenou stavbu krbu a pergoly, za které měla obec zaplatit bezmála dvě stě padesát tisíc korun. V korespondenci s obcí se odvolává na zákon o svobodném přístupu k informacím. „Ten zákon nehodnotím moc dobře. Myslím si, že na jednu stranu je dobrý, ale na druhou stranu je nedotažený, protože dává ohromnou příležitost takovému stěžovateli,“ tvrdí Radek Maryška. „Velká část těch žádostí vůbec nebudou žádosti podle toho zákona, čili není potřeba konat vůbec nic nad nimi. Jsou to dotazy na názory a toho se opravdu zákon o přístupu k informacím netýká,“ tvrdí Oldřich Kužílek, spoluautor výše zmíněného zákona 106/1999 Sb.
Starosta tvrdí, že pisatel doslova paralyzoval normální chod obce. Na úřad totiž chodí vedení jen vyřizovat korespondenci. „Jeden člověk, neuvolněný starosta, neuvolněný místostarosta - když všichni chodí do práce, tak tohle není v lidských silách, prostě není,“ dokresluje situaci starosta Maryška.
Na Vysočině jde v krátké době už o druhou obec, která řeší podobný problém. Kvůli chronickému stěžovateli odstoupilo obecní zastupitelstvo v Šimanově a loni se tu musely konat mimořádné volby. V Řídelově ale takový scénář zatím nechystají. Starosta totiž hodlá dál na dotazy vytrvale odpovídat, notorický stěžovatel ho prý k rezignaci nepřinutí.
Podobné případy lze nalézt i v Královéhradeckém kraji. Rozšířený jev to ale rozhodně není. Přesto například v obci Pohoří u Dobrušky taková skupina stěžovatelů na vedení obce existuje. Lidé v obci oslovení Českou televizí stojí spíše na straně starosty. „Je to asi pět lidí, kteří si neustále stěžují, posílají na nás různé kontroly,“ potvrzuje starosta Pohoří Zdeněk Krafka. „Obecná rada pro starosty, jak si s těmito stížnostmi poradit, bohužel neexistuje. Ty případy jsou totiž velmi různorodé,“ přiznává mluvčí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Jiří Hošna.
Jednou z nespokojených obyvatelek Pohoří je Vlasta Mládková. Stěžuje si na rozbité cesty, špatné osvětlení, nevyhovující vlakové a autobusové spojení. Říká, že vedení obce diskriminuje staré a nemocné, což si nechce nechat líbit. „Já se pana starosty nebojím. Když to neprosadím tady, tak vyjedu do ciziny a tam si budu stěžovat. Tam půjdu do novin a do televize,“ říká rezolutně Vlasta Mládková.
Místní jsou však s prací vedení obce vesměs spokojení. „Myslím si, že za poslední roky se tady udělalo dost práce,“ dodal k problému stěžovatelů jeden z místních obyvatel. Spory mezi vedením obce a lidmi, kteří si pravidelně stěžují, ale obyvatelé Pohoří komentovat nechtěli. Podle průzkumu kraje se většina stížností týká výstavby, stavebního řízení a územního plánování. Četné jsou i stížnosti na orgány obce, úroveň dopravy a neoprávněné zásahy do životního prostředí.
