Hradec Králové - Na Královéhradecku se v posledních čtyřech letech daří nejlépe strojírenským podnikům a firmám napojeným na automobilový průmysl. Textilní závody, které tam kdysi dominovaly, však narážejí na tvrdou asijskou konkurenci. Ta díky nízkým cenám poslala již několk textilek do konkurzu. Další růst v regionu se čeká od chystané investice automobilky Škoda Auto do rozšíření závodu ve Vrchlabí za několik desítek miliard korun.
„Hradecký kraj je z pohledu automobilové výroby po středních Čechách druhým nejdůležitějším v zemi,“ řekl ČTK náměstek hradeckého hejtmana Helmut Dohnálek (SNK ED). Právě podpora průmyslových zón u závodů Škody Auto v Kvasinách a Vrchlabí je jednou z priorit kraje. Automobilka Škoda je podle Dohnálka tahounem průmyslu v kraji a s ní spojené veřejné investice využijí i další investoři a podnikatelé.
Zatím nejvíce veřejných peněz směřuje do zóny Kvasiny na Rychnovsku. Rozšíření tamního závodu Škody Auto pro model Roomster tam před třemi lety odstartovalo postupnou investici do zóny a okolního regionu za asi 1,7 miliardy korun. Z nich přes 300 milionů korun platí kraj. Největší část peněz jde na opravy silnic.
Zřejmě ještě větší podpory než Kvasiny by se z veřejných peněz měly podle Dohnálka dočkat i silnice a infrastruktura v regionu Vrchlabí. Spuštění podpory, kterou již v sumě 1,4 miliardy korun pro Vrchlabsko a Mladoboleslavsko schválila vláda, začne v momentě, kdy automobilka plánované investice potvrdí. Kraj by se měl na investicích podílet částkou nejméně 180 milionů korun. Spekuluje se, že ve Vrchlabí se bude vyrábět nový minivůz Up! a továrna by mohla vytvořit až 2000 nových pracovních míst.
Opozice v zastupitelstvu hradeckého kraje s podporou zón souhlasí, ale některé konkrétní investice označuje za pochybné. „Diskutabilní je například stomilionová stavba stanice hasičů v Rychnově nad Kněžnou. Některé projekty do školských zařízení jsou nadsazené. Kraj je nezvládá kvalifikovaně připravit,“ míní opoziční zastupitel z KDU-ČSL Vladimír Derner.
Výrazný růst v kraji vedle Škody Auto vykazují i další strojírenské podniky. Například výrobce průmyslových převodovek Wikov MGI z Hronova na Náchodsku nyní investoval přes půl miliardy korun do nové výrobní haly. „Díky tomu chceme znásobit tržby z letos očekávaných 880 milionů korun až na 3,5 miliardy korun v roce 2011,“ uvedl předseda představenstva firmy Antonín Růžička.
Pozadu nezůstává ani výrobce silničních válců společnost Ammann Czech Republic, která letos plánuje zvýšení tržeb o více než dvě pětiny na asi 3,4 miliardy korun. Firma chce také do konce roku přijmout přes 70 nových zaměstnanců. Rekordní tržby loni vykázaly například výrobce zemědělských strojů Farmet či výrobce svařovacích materiálů Esab Vamberk.
Odrazilo se to i v číslech Českého statistického úřadu, podle nichž největší strojaři v kraji loni zvýšili tržby o 31 procent. Do čísel ČSÚ přitom nejsou započítány výsledky závodů Škody Auto v Kvasinách a Vrchlabí, protože ty spadají podle boleslavského sídla automobilky do statistiky Středočeského kraje.
Celkově průmysl v kraji již tak dobré výsledky nevykazuje. Loni v rámci republiky skončil s růstem 5,3 procenta na 12. místě ze 14 krajů. Předseda hradecké krajské hospodářské komory Stanislav Sedláček přesto míní, že si průmysl špatně nestojí. „Malé podniky se dobře rozvíjejí a průmysl jde stabilně nahoru. Nižší růst je dán tím, že do kraje, na rozdíl od jiných regionů, nepřišla žádná velká investice,“ řekl.
V kraji také nesídlí žádný velký strojírenský gigant či kombinátní podnik. Největší firmou podle tržeb je v kraji výrobce brzd Continental Teves v Jičíně s tržbami kolem deseti miliard korun, což jej v republikovém srovnání podniků řadí do sedmé desítky.
Trvalý pokles vykazuje odvětví textilu, na které stále doléhá tlak levné asijské konkurence. Krach v minulých dvou letech postihl kdysi významné textilky Tiba Dvůr Králové nad Labem, Texlen Trutnov a Tepna Náchod. O práci v nich přišlo kolem 1400 lidí, když výrobu po Texlenu a Tibě se nepodařilo udržet ani novým vlastníkům. Naopak silný růst vykazuje broumovská textilka Veba, která je největším evropským výrobcem brokátů.
Absence kolosů těžkého průmyslu či velkých centrálních úřadů s vysokými platy se podle odborníků v kraji negativně projevuje i na výši platů, které jsou čtvrté nejnižší v Česku. V prvním čtvrtletí letošního roku činila průměrná mzda v kraji 19.139 korun a za republikovým průměrem zaostávala o 3392 korun.
Celkově nižší mzdy vyvažuje to, že nezaměstnanost v kraji je nižší než v celé zemi. V květnu byla nezaměstnanost v regionu 3,8 procenta a mezi kraji byla pátou nejnižší. V celé zemi byla v květnu nezaměstnanost pět procent.
