Klatovy - Ze Šumavy mizí louky. Volné plochy zarůstají náletovými dřevinami, mizí z nich taky některé živočišné a rostlinné druhy a zemědělci přicházejí o pastviny. Správa Národního parku Šumava proto spolu s nimi začne letos louky obnovovat.
Čtyři a půl tisíce hektarů, tak velká je v současné době plocha luk na území Národního parku Šumava, kde zemědělci hospodaří. Rok od roku se tato plocha zmenšuje. Zarůstá náletovými dřevinami. „Měli jsme přes tisíc hektarů luk, dnes máme kolem sedmi set hektarů a těch pozemků stále ubývá,“ potvrzuje negativní tendenci soukromý zemědělec Václav Bílek.
Kvůli tomu, že louky pomalu zarůstají keři, břízami nebo i smrky, se ze Šumavy pomalu vytrácejí některé druhy květin. Doslova mizí rozkvetlé horské louky a s tím i někteří živočichové. „Na určité typy rostlinného společenstva jsou vázány typy bezobratlých živočichů, ale také část ornitofauny,“ potvrzuje krajinná ekoložka Národního parku Šumava Daniela Štambachová. „Bezlesí za posledních dvacet let z krajiny mizí, krajina se postupně mění a přestává plnit všechny své funkce, jak je historicky plnila. V současné době se péče o bezlesí stává absolutní prioritou pro správu Národního parku Šumava,“ říká náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek.
Správa Národního parku tak začne vyřezávat nálety a ve spolupráci se zemědělci má v plánu zvětšit plochu luk, na kterých se bude hospodařit, až o tisíc pět set hektarů. „Na základě toho zvedneme stavy hovězího dobytka a ovcí, abychom všechny pozemky řádně využili,“ uvádí Václav Bílek.
Odborníky z Národního parku Šumava teď čeká mravenčí práce. Budou muset projít cca tisíc pět set hektarů bezlesních ploch a označit všechny náletové dřeviny, které se začnou kácet na podzim.
