Kutná Hora – Když se řekne chrám sv. Barbory, kostnice či těžba stříbra, každému se asi vybaví středočeské město Kutná Hora. Málokdo už ale ví, že je pro město charakteristické i vinařství. Za posledních několik let se viniční tratě rozrostly na desetinásobek a o tradici vína v oblasti se zmiňuje už Kosmova kronika. Město Kutná Hora má však mnohem víc co nabídnout. Pojďte se přesvědčit.
Kutná Hora, jejíž památková rezervace je zapsaná na seznam UNESCO, byla na vrcholu slávy kolem roku 1 400. Pro krále to tehdy bylo klíčové město, zejména kvůli těžbě a zpracování stříbra. Detaily nejen o jeho těžbě vám nabídne Muzeum stříbra. Doly se pod městem, ale i v okolí, rozkládají na ploše 32 kilometrů čtverečních. Kromě nich je město „protkané“ i gotickými dřevěnými sruby. Po městě jich je roztroušených více než 40. Díky tomu, že byly zvenku omítnuty, se dochovaly až dodnes.
Pokud si město chcete prohlédnou z výšky, jeden z nejlepších výhledů se vám naskytne z 30metrové rozhledny na Kaňku. S její stavbou pomohly evropské peníze, otevřená je od letošního dubna. Každý víkend se z ní po kraji rozhlédne na 800 lidí. Jako jedna z mála je bezbariérová, nahoru vás vyveze i výtah. A protože její majitel miluje kámen, nechal ji postavit z tzv. kyklopského zdiva. Má to být návrat do první republiky. Nahoře si navíc návštěvníci mohou posedět i v kavárně.
Nejnavštěvovanější památkou Kutné Hory je kostnice. Její interiér zdobí kosterní pozůstatky více než 40 tisíc lidí. Kromě měšťanů jsou mezi nimi i oběti morových epidemií a husitských válek. Současná podoba kostnice pochází z roku 1870. Příští rok ale stavbu čeká oprava – už od 18. století se totiž stále více naklání. Proč, to ale nikdo neví. Restaurátory tak čeká rozebrání čtyř rohových kosterních pyramid. V každé je 10 tisíc lebek, které působením vlhkosti praskají a pomalu se rozpadají.
Mezi další významné památky patří samozřejmě i zrenovovaný gotický chrám sv. Barbory nebo barokní Jezuitská kolej. Díky festivalu Kutnohorské léto se na prohlídku některých památek můžete vydat i v noci. „Každý den je nějaká netradiční kostýmovaná prohlídka v netradiční čas, je to už pátým rokem,“ říká Karel Koubský, OS Kutnohorsko.cz.
Do Kutné Hory i za vínem
Možná trochu netradičním fenoménem Kutné Hory se v poslední době stává vinařství – ještě před 6 lety se ve městě víno pěstovalo jen na 5 hektarech, teď už na 54. Je to zásluha rodiny Rudolfských. Ta má teď na Kutnohorsku vinařský monopol. Přitom tradici víno v této oblasti má – zmiňuje se o něm už Kosmova kronika. „V té době tady bylo přes 250 ha vinohradů a bohužel časem tyto hektary zmizely a nám se daří postupně obnovovat staré historické viniční tratě. Díky těm vinicím si myslím, že ráz Kutné Hory se změnil a i občané toto vítají s povděkem,“ říká vinař Lukáš Rudolfský.
Tradici vína a stříbra spojuje i zajímavá pověst. Jednoho horkého dne údajně mnich Dominik okopával vinici, usnul, a když se vzbudil, uviděl ze země vyrůstat 3 stříbrné pruty. Na základě toho pak začala v Kutné Hoře těžba stříbra.
