Metropolitní plán, klíčový dokument budoucího stavebního rozvoje Prahy, počítá s tím, že by po roce 2020 mohly věžové domy vyrůst ve čtrnácti nových lokalitách. Taková možnost se ale nelíbí Klubu za starou Prahu.
Klub za starou Prahu kritizuje nové zóny pro věžáky
Město dosud výškovou výstavbu centrálně neregulovalo vůbec, vznikala proto nahodile. „Ten, kdo navrhuje mrakodrapy, by měl říci, jaký přínos mají pro kvalitu života či ochranu hodnot, které již Praha má, a jak se město vyrovná se zvýšenou zátěží zejména v oblasti dopravy,“ řekla již dříve náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice).
Změnu má přinést strategie územního rozvoje, která chce ochránit pražská panoramata a zároveň nalinkovat způsob, jakým se bude stále lidnatější velkoměsto v následujících letech rozvíjet.
Klub žádá útlum
Pokud jde o výškové budovy, zakotvuje plán sto metrů coby výškový strop a výslovně uvádí, že „zejména v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace může být tato výška překročena pouze ve výjimečných případech z kompozičních důvodů, například jako akcent dostavěné kupy na pankrácké pláni“.
Právě Pankrác je hlavní centrum pražských mrakodrapů, vůbec nejvyšší je 109 metrů vysoký sedmadvacetipatrový mrakodrap City Tower. V budoucnu by ale mohly vyrůst například v Roztylech, na Chodově, Rohanském ostrově, ve Vysočanech, na Palmovce a v libeňských docích i na protilehlém holešovickém břehu (zde ovšem jen o patnácti patrech, ve srovnání s pankráckými třiceti).
Proti vizím urbanistů z Institutu plánování a rozvoje, kteří za plánem stojí, se ale nyní ohrazuje Klub za starou Prahu. „Namísto snahy výškovou výstavbu ve městě utlumit, přichází plán naopak s nabídkou čtrnácti nových lokalit pro výškovou zástavbu přímo určených,“ konstatuje ve svém stanovisku. „Plán potvrzuje i sporné zásahy a dokonce zahrnuje i lokality nacházející se uvnitř centrálního panoramatu města.“
Doplňovat nedokončené
Institut hájí princip stanovených výškových zón tím, že je v rámci modelování a dotváření města přípustné doplnit kompozice ulic, které se v minulosti nepodařilo dokončit (například u dvojice protilehlých, „partnerských“ bloků) nebo které vznikly nahodile a u kterých by nová vyšší stavba mohla napomoct harmoničtějšímu celku.
Sdružení naopak kritizuje i možnost navýšení domů na hlavních městských třídách, třeba Vinohradské nebo Milady Horákové. Domy by tam mohly mít o dvě, na nárožích pak o čtyři patra více.
Příprava plánu už hlavní město stála zhruba 50 milionů korun, nabírá ale zpoždění. Odborníci i magistrát navíc tvrdí, že návrh není v souladu se stavebním zákonem. Ředitele sekce, která má v IPR územní plán na starosti, Romana Kouckého ředitel institutu v polovině června odvolal. Radní také rozhodli, že do konce srpna návrh plánu posoudí tým expertů. Na podzim by mělo začít projednávání s veřejností.