Praha - Jubilejní zemská výstava v roce 1891, to byl obrovský projev sebevědomí a úspěchu emancipujícího se českého národa. Zejména poté, co po sporech opustili přípravný výbor Němci a akce zůstala zcela v rukou Čechů. Díky jejich vynalézavosti a podnikavosti získala Praha první elektrickou dráhu v českých zemích, dvě pozemní lanovky, Petřínskou rozhlednu či areál Výstaviště. Přesně sto let poté se na výstavu pokusila navázat nepříliš úspěšná Všeobecná československá výstava.
Jubilejní výstava dala Praze rozhlednu i Křižíkovu fontánu
Zemskou výstavu slavnostně zahájil arcivévoda Karel Ludvík 15. května 1891. Přídomek jubilejní získala podle průmyslové výstavy z roku 1791, kterou uspořádali čeští stavové v Klementinu na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Trvala až do 18. října téhož roku. Při její přípravě se uvažovalo o několika lokalitách, nakonec ale výbor, jehož členem byl i vynálezce František Křižík, rozhodl o výstavbě nového areálu v Holešovicích.
Stavba výstaviště v Královské oboře byla zahájena podle návrhu architektů Antonína Wiehla a Bedřicha Münzbergera na jaře roku 1890. V září ale postihla Prahu ničivá povodeň, která zatopila dvě třetiny staveniště a způsobila pád konstrukce Průmyslového paláce. Katastrofa jen podnítila úsilí a areál se podařilo dokončit včas. Na ploše zhruba 300 000 metrů čtverečních zde bylo postaveno na 150 budov, jimž dominoval Průmyslový palác. Ten byl první montovanou ocelovou konstrukcí kombinovanou se sklem v českých zemích - tímto způsobem nýtované konstrukce by měla být nyní postavena i replika jeho levého křídla, které zničil rozsáhlý požár na podzim roku 2008.
Akce byla přehlídkou tehdejšího českého zemědělství a průmyslu, ale také společenského života v Čechách. V pavilonech mohli návštěvníci zhlédnout expozice z lesnictví, rybářství, papírenství či cukrovarnictví, nechyběly ani náhledy do dějin šlechtických rodů. Na zahraničním věhlasu výstavy se nejvíce podílela expozice ve Strojovně, kde vystavovaly mimo jiné firmy Emil Škoda, Plzeň, Daněk a spol., František Ringhoffer či závod Františka Křižíka. Vedle výstavních objektů byla na Jubilejní zemské výstavě též řada restaurací a stánků, například americký bar s černošskou obsluhou, Van Houtenův kakaový stánek, balkánská vinárna či turecká kavárna. V Balónové aréně se vedle příležitostných produkcí se slony a šelmami vypouštěly balónové koše s lidmi. Hned první let balónu Kysibelka ale skončil havárií.
- František Křižík autor: Wikipedia, zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/319/31834.jpg
- Křižíkova fontána v roce 1891 zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2264/226357.jpg
- Křižíkova oblouková lampa zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3219/321819.jpg
- Petřínská rozhledna autor: Jana Benediktová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/957/95646.jpg
Hlavní atrakcí pro návštěvníky výstavy se však stala fontána, kterou navrhl „český Edison“ František Křižík. Zářící vodotrysky, které byly vrhány do více než dvacetimetrové výšky, v ní nasvětlovalo na padesát barevných světel. Dodnes je fontána, která byla ke stému výročí své existence v roce 1991 zmodernizována, evropským unikátem. Během Jubilejní zemské výstavy byla také 20. srpna otevřena Petřínská rozhledna, imitace Eiffelovy věže, kterou členové Klubu českých turistů „okoukali“ na Světové výstavě v Paříži v roce 1889.
Novodobá Všeobecná československá výstava, která se konala od 15. května do 28. října 1991, měla představit Československo jako zemi, která i po dlouhé izolaci může a umí navázat na ojedinělou tradici. Kvůli ní byly tehdy na Výstavišti provedeny rozsáhlé stavební úpravy, přibyly nové objekty - například Křižíkovy pavilóny či divadla Pyramida a Spirála a opravena byla Křižíkova fontána. Obě výstavy navštívil zhruba stejný počet návštěvníků - asi 2,5 milionu. Zatímco v roce 1991 se představilo téměř 2000 vystavovatelů, o sto let dříve se na výstavě prezentovalo přes 8700 lidí a firem.