Brno - Duchovno, sakrální tematika nebo existence člověka v přírodě – to jsou tradiční romská témata, která se promítají také do děl současných romských umělců. Sochy z hlíny, dřeva, vosku i kovu v těchto dnech vznikají v Muzeu romské kultury v Brně. Slovenský autor ale hned po příjezdu o jedno ze svých děl přišel, než stačil sochu přenést do muzea, dva pobertové mu ji vzali a odvezli do nedaleké sběrny kovů.
Součástky z aut, šrouby, matice a jiné netradiční kovové materiály využívá pro svou tvorbu umělecký sochař Ivan Šarkőzy. „Když pracuji se součástkami, tak v některých z nich vidím, že to je hlava, to je ruka…,“ popsal svoji inspiraci romský umělec ze Slovenska.
Šarkozy se vyučil mechanikem. Futuristické šrouby a umělecké kování ho ale v životě oslovily více než práce s auty. „Můj otec i můj děda byli kováři. Tak jsem se prostě vrátil k řemeslu mé rodiny,“ řekl Šarkőzy, který pro sympozium vytváří sochu Podzim života.
Spolu s ním na sympoziu předvádí svoji tvorbu i nevidomá umělkyně Boženka Přikrylová. „Vytvářet sochy z hlíny je pro nevidomé těžší. Existují na to různé techniky, ale potřebný je hlavně cit a talent,“ myslí si romská umělkyně z Brna.
„Sochařským sympoziem chceme lidem ukázat, že naši výtvarníci jsou úplně normální lidé, a přitom Romové,“ představila myšlenku sympozia ředitelka muzea Jana Horváthová. „Jsou to všechno příjemní a inteligentní lidé a to je to, co na ulicích třeba není vidět. Řada lidí má z Romů pořád obavy,“ myslí si ředitelka Horváthová.
Kontrast mezi ulicí a uměleckým sympoziem se ale záhy projevil. Ráno, když si na brněnské ulici Cejl jeden z umělců vykládal své sochy, o jednu z nich přišel. Někdo z neslavně známé brněnské ulice ho o ni totiž připravil. Naštěstí vše dopadlo dobře. „Měli jsme tušení, že bude v místním kovošrotě,“ vyprávěl majitel sochy Šarkőzy. Údajně ji tam donesli dva mladíci. Ti o ní řekli, že je to náprava z auta. Zaměstnanci muzea pak sochu v hodnotě 8000 korun odkoupili zpět za pouhých 70 korun českých.
