Brno - Více než rok pracoval Josef Andres z Centra dopravního výzkumu na studii, která měla za úkol najít v Brně ta nejnebezpečnější místa pro chodce. Vymyslel i sérii úprav, jež by měla na rizikových ulicích nehodám zabránit. V nejbližší době by měl s výsledky své práce seznámit nejen zadavatele výzkumu, kterým je ministerstvo dopravy, ale i město a dopravní inspektorát policie.
Ti všichni by pak měli rozhodnout, které z návrhů by se nakonec mohly uskutečnit. Josef Andres věří, že šanci jich má poměrně dost: „Ta naše opatření se pohybují především v oblasti nízkorozpočtových. Namalovat přechod nebo snížit v určité oblasti rychlost nestojí s nadsázkou téměř nic, přitom i to může výrazně pomoci. Samozřejmě kdybychom uvažovali o stavění nadchodů či podchodů, tam se dostáváme už do vyšších nákladů,“ vysvětluje Josef Andres.
Výzkum vycházel z podrobných informací o nehodách chodců v letech 2007 – 2008. Josef Andres měl k dispozici přehled všech nehod na území celé České republiky, v první fázi se ale zabýval pouze územím Brna. Nejprve našel úseky, kde se kolize aut s pěšími stávaly opakovaně. Celkem v Brně napočítal dvaadvacet takových míst. Při pozorování přímo v terénu pak zjišťoval, co přesně se v provozu na daném místě děje. „Například s kolegy nahráváme na video, nejlépe odněkud z nadhledu, hodinový záznam provozu, který pak analyzujeme. Zajímá nás, kolik aut a jak rychle místem projíždí, kudy lidé v místě chodí, jestli používají přechody nebo ne, jak řidiči na chodce reagují, jestli dávají přednost a tak dále,“ popisuje Josef Andres, jak samotný výzkum vypadá.
Výzkumník na záznamech vyhledával a analyzoval také takzvané konfliktní situace: „To jsou řekl bych takové skoronehody. Například když chodec začne přecházet, přiřítí se vozidlo a na poslední chvíli zabrzdí. K té nehodě nedojde, ale je to už jakási situace, která je opravdu nebezpečná a kterou je potřeba brát v úvahu.“
Většina vybraných míst je podle Josefa Andrese záludná v tom, že nějakým způsobem nutí chodce i řidiče k rizikovému chování, ať už je to rychlá jízda nebo přecházení mimo vyznačený přechod. Společně s expertem Centra dopravního výzkumu jsme některé z rizikových ulic navštívili, aby nám přímo na místě vysvětlil, proč jsou pro chodce nebezpečné.
MÍSTO PRVNÍ: ulice Hněvkovského (4 nehody za dva roky)
Přechod pro chodce u autobusových zastávek na čtyřproudé výpadovce na Bratislavu má jeden zásadní kaz: nesplňuje české normy: „Vůbec by neměl existovat přechod přes čtyři jízdní pruhy, který nemá střední dělicí ostrůvek. Tohle místo v podstatě není možné bezpečně přejít. Ten ostrůvek by tu měl být proto, aby člověk přešel první dva pruhy, na ostrůvku se mohl zastavit, znovu se rozhlédl - tentokrát v opačném směru - a teprve pak přešel další dva pruhy,“ popisuje Andres přechod na místě, kudy denně projede téměř dvaatřicet tisíc aut. Chodci na Hněvkovského navíc musí i dlouhé minuty čekat, než jim někdo z řidičů dá přednost. „Často řidič v jednom pruhu zastaví, ale ten v druhém pruhu na to nedbá a jede dál. Pak už je jen otázkou času, kdy nějakého chodce auto srazí,“ vysvětluje výzkumník. Podle něj by v ideálním případě měl u přechodu být semafor s tlačítkem, který by na požádání auta zastavil.
MÍSTO DRUHÉ: ulice Kotlářská (3 nehody za dva roky)
Na Kotlářské sice střední dělicí ostrůvky jsou, komplikace tu ale způsobují především auta, která často parkují směrem z kopce dolů k Lužánkám. „Postaví se v pravém pruhu, zapnou blinkry a myslí si, že tím jsou z obliga, ale když pak chodci na přechodu bez semaforů chtějí přejít, nemohou se pořádně rozhlédnout a musí vykukovat právě zpoza těch aut. Řidiči je pak zaregistrují pozdě a už tu máme minimálně konfliktní situaci, v horším případě nehodu.“
MÍSTO TŘETÍ: ulice Fryčajova (3 nehody za dva roky)
Právě nehoda z poloviny září, kdy zde dodávka srazila děti na přechodu, přitáhla ke studii Centra dopravního výzkumu pozornost médií. Podle Andrese je nebezpečný celý asi 300 metrů dlouhý úsek v mírném klesání od Bílovic až k mostu přes řeku Svitavu. Auta tu jezdí rychleji než padesátkou a přechod není především v ranních hodinách, kdy jsou řidiči oslněni vycházejícím sluncem, dobře vidět. Navíc u nedalekých zastávek přechody chybí a lidé přecházejí silnici, kde je napadne. Pomohlo by například vybudování takzvané zátkové zastávky s přilehlými přechody: „Auta by pak nemohla autobus v zastávce objíždět, ale musela by počkat, až odjede. Lidé by mezitím mohli bez rizika přejít,“ popisuje výzkumník.
MÍSTO ČTVRTÉ: ulice Palackého u Semilassa (2 nehody za dva roky)
„Některá místa na silnicích prostě postrádají logiku, a tohle je jedno z nich. Je tu nástupní ostrůvek tramvaje. Ale přitom na něj ani z něj nevede žádný přechod. Lidé tak musí chtě nechtě po vystoupení z tramvaje přebíhat rušnou Palackého třídu, jak se dá,“ povzdechl si poblíž Semilassa Josef Andres. Přitom by podle něj stačilo ostrůvek vybavit zábradlím, rozšířit a prodloužit až ke stávajícímu přechodu, který je jen o pět metrů dál.
MÍSTO PÁTÉ: ulice Kosmova (3 nehody za dva roky)
U Semilassa je i další z nebezpečných míst. Kosmova ulice vede z Palackého třídy ke královopolskému nádraží. Jsou na ní zastávky autobusů a uprostřed tramvajový pás, k tomu tři pruhy pro auta. Přechody jsou ale jenom na začátku a na konci celé ulice. Lidé, kteří vystoupí z autobusu, tak často místo na přechod zamíří rovnou přes cestu a proplétají se nebezpečně mezi auty. „Tady je hlavně potřeba zamezit tomu živelnému přecházení, nejlepší by bylo doprostřed k tramvajovému pásu postavit zábradlí, aby si to lidé rozmysleli. A přidat přechod přímo k zastávkám,“ zvažuje situaci na Kosmové výzkumník.
- Přechod na ulici Hněvkovského autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198855.jpg
- Přechod na ulici Kotlářská autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198857.jpg
- Přechod na ulici Fryčajova autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198854.jpg
- Přechod na ulici Palackého autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198859.jpg
- Přechod na ulici Kosmova autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1989/198881.jpg
