Opava – Jeden z nejstarších a největších českých ústavů pro postižené má před sebou poslední rok existence. Klienti ústavu Marianum se postupně stěhují do takzvaných chráněných bytů. Zánikem tohoto ústavu, který patří Kongregaci Dcer Božské Lásky, vrcholí přeměna systému poskytování pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Úřad reaguje na současné standardy, které minimalizující zavírání lidí do uzavřených ústavů.
Stěhování čeká celkem posledních 70 klientů ústavu Marianum Opava. Mnozí tam žili desítky let a stěhovat se budou poprvé v životě. Bydlení v bytě, kde jim budou neustále pomáhat sociální asistenti, pro ně bude zcela nové. „Je správné, že se naši klienti dostanou z uzavřeného areálu do běžného života. Je přece normální bydlet v bytě, mít svůj pokoj, chodit do práce, vařit si,“ říká ředitel ústavu Antonín Janýška. Padesát pět z nich půjde do chráněných bytů nebo rodinných domů, zbytek se přestěhuje do pobytových zařízení poblíž domova svých opatrovníků.
Ústav Marianum
Ústav Marianum Opava vybudovaly před více než sto lety řeholní sestry. Původně byl určený pro 150 mentálně postižených osob. Komunisté, kteří areál po roce 1948 zabavili, zvýšili kapacitu na více než 300 lidí. Před rokem 1989 tam žilo 310 klientů. „V největší ložnici bylo osmadvacet železných postelí,“ líčil ředitel Janýška. V roce 1990 dostala kongregace ústav v restituci zpátky, jeptišky snížily kapacitu na padesát lidí. Roku 2004 svěřily řízení areálu Moravskoslezskému kraji, který se pak staral až o 230 klientů.
Poskytovatelé sociálních služeb musí zachovávat svobodu a důstojnost postižených lidí, což se neslučuje s životem v ústavech starého typu, kde lidé nemohli projevovat vlastní vůli. Cílem je co nejvíce zapojit postižené do běžného života a i zdravotně nebo mentálně postiženým, kteří nemohou být bez dozoru, zajistit v chráněných bytech co nejvíce soukromí a samostatnosti. Klienti se na přechod do normální společnosti připravují v takzvaných aktivizačních dílnách, kde se učí všechny možné dovednosti. Ideální doplněk chráněného bydlení je práce v chráněných dílnách.
Příští rok by měl skončit také ústav na zámku Nová Horka ve Studénce a další areály pro handicapované lidi, kterých je v Moravskoslezském kraji celkem deset. „Preferujeme malé rodinné domácnosti, které jsou sice nejdražší, ale umožňují klientům žít tak, jako by byli zdraví. Tento přechod z ústavních zařízení se týká asi 1000 klientů, zhruba 800 z nich se už přestěhovalo, anebo je to čeká v brzké době,“ uvedl vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Daniel Rychlík. Podobná transformace sociálních služeb probíhá po celé republice.
