Hrnek vody za kus zlata, taková byla žízeň na pochodu smrti

Smíšená česko-německá manželství nebyla v Brně před válkou nic výjimečného. Po válce ale nastal problém. A tak přišel na řadu odsun, v té době ale ještě bez pravidel. Jihomoravskou metropoli před 70. lety, 30. května 1945 večer, opustilo téměř 20 tisíc německých obyvatel. Brněnský pochod smrti sice neměl za cíl Němce likvidovat, nepřipravená a živelná akce ale stála na 1700 životů. Marie Schrimpelová jej jako dítě přežila. Viděla, jak mladý Čech praštil pažbou po hlavě starou Němku prosící o chvilku odpočinku či jak jiný kopl do kýble s vodou, aby se Němci nemohli napít. Hrníček vody pak mohli dostat za kus zlata, pokud ještě nějaký měli…

Před sedmdesáti lety ještě někteří z brněnských Němců netušili, co je čeká. Rodina tehdy sedmileté Marie Schrimpelové ale věděla, že to nebude nic dobrého. „Přišla k nám teta, její manžel byl český advokát. Říkala, že zítra se s Němci bude něco zlého dít. Slíbila, že kdyby se s rodiči něco stalo, tak se o nás postará. Díky tomu jsme věděli, že se musíme nachystat a že zítra někam půjdeme. Druzí to nevěděli,“ vzpomíná na předvečer odsunu Marie Schrimpelová.

Její rodiče pocházeli ze smíšených manželství, ale hlásili se k německé národnosti. „Dědeček byl Němec z Olomouce, babička z české rodiny na jižní Moravě. Seznámili se ve Vídni ještě za Rakouska-Uherska. Tehdy nebyl problém, kdo je Čech a kdo Němec,“ vypráví dnes sedmasedmdesátiletá žena.

V roce 1930 žilo v Brně podle sčítání vedle asi 200 tisíc Čechů přes 52 tisíc Němců. Na sklonku války, v březnu 1945, už bylo Němců jen 30 tisíc. Převážně šlo o přestárlé muže, ženy a děti.

Co před válkou problém nebyl, po válce už ano. V Brně, kde ve 30. letech tvořili Němci pětinu obyvatel, byl o to palčivější. Zemský národní výbor rozhodl o odsunu německých obyvatel z města 29. května 1945 s tím, že za žádných okolností „nesmí být používáno neblaze proslulých německých fašistických metod týrání a hubení lidí“. Přesto se vysídlení na řadě míst změnilo prakticky ve vyhnání.

„Přišel rozkaz, že večer musíme opustit byt. Kdo je Němec a kdo ne, poznali podle potravinových lístků. Hnali nás směrem ke Schodové, kde jsme čekali, co bude dál,“ popisuje Schrimpelová. V noci slyšela pláč a výstřely, nad ránem je zvedli a vydali se na Mendlovo náměstí. „Tam se scházely zástupy lidí z různých míst. Museli jsme ukázat zavazadla a odevzdávat zlato, kdo měl třeba fotoaparát, spořitelní knížky.“

Čelo pochodu vyšlo z Brna 30. května kolem 22. hodiny večer, poslední kolona opouštěla město v šest hodin ráno následujícího dne. Prakticky během jedné noci muselo Brno opustit na 19 500 Němců. Prošacovaní pokračovali z Mendlova náměstí po ulici Vídeňská směrem na Rajhrad a Pohořelice. Část pochodu, v níž šla Marie Schrimpelová, se v Rajhradu zastavila. Museli počkat, až přejde český průvod k církevnímu Svátku Božího těla. Podle zvyku šly tehdy v procesí bíle oblečené dívky s košíčky květů, které sypaly na cestu. „Čekali jsme, až průvod prošel. Potom šel náš pochod přes ty rozházené kytičky po silnici,“ vzpomíná Schrimpelová.

Voda nad zlato

Na odsun dohlížely ozbrojené revoluční gardy a armádní jednotky. Během pochodu se naplno projevila živelnost celé akce. Pro vyhnance, převážně staré lidi a matky s dětmi, nebylo připraveno žádné přístřeší pro odpočinek, jídlo ani voda.

„Nesměli jsme zastavit ani si odpočinout. Jedna stará paní byla už unavená, spadla doprostřed silnice. Se sepnutýma rukama prosila doprovod, aby ji nechali chvíli odpočinout. A ten mladý kluk vzal pušku a pažbou ji praštil po hlavě. Dál nevím, protože maminka mě honem táhla pryč. Nechtěla, abych to viděla,“ popisuje Schrimpelová.

Během pochodu neměli odsunutí k dispozici ani vodu. Když jim jedna žena v Rajhradě přinesla kbelík vody, jak vzpomíná Schrimpelová, dozorci ji vylili. „Přišel kluk, kopl do kýble a říkal, že to není pro Němce.“ Část vyhnanců pokračovala 31. května k rakouským hranicím, několik tisíc lidí bylo umístěno v provizorním táboře v Pohořelicích. „Na začátku Pohořelic seděla ženská a měla kýbl vody. Za kus zlata si směli nabrat hrníček. Kdo měl třeba ještě schovaný nějaký prstýnek, tak jí ho dal, taková byla žízeň,“ říká Schrimpelová.

Mladá autorka vyhnala Gertu Schnirch

Tématu odsunu brněnských Němců se věnuje i kniha oceňované mladé autorky Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Hlavní hrdinka Gerta, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Knihu loni na podzim zdramatizovalo brněnské HaDivadlo.

Nahrávám video

Podmínky v pohořelické internaci byly katastrofální. Kvůli špatné hygieně vypukla v táboře epidemie úplavice. Další lidé pak umírali v táborech v okolí Mikulova a poté i na rakouské straně hranice. Celkem si odsun podle českých badatelů vyžádal na 1700 lidských životů. Většina lidí nebyla přímo zavražděna, ale zemřela únavou nebo na následky nemocí.

Děti se musely „počeštit“

Marie Schrimpelová nezůstala v pohořelickém táboře dlouho. Její babička sice byla vdaná za Němce, sama ale byla Češka, úřady jí proto dovolily návrat do Brna. Matka Marie Schrimpelové s ní zpět do města poslala i své dvě děti - Marii a jejího bratra. „Teta slíbila, že se o nás postará, tak maminka musela napsat, že se nás zříká a povoluje nás vychovávat u tety v českém jazyce,“ vzpomněla Schrimpelová, která pak svou matku neviděla několik let.

Masová deportace Němců z Československa probíhala v letech 1945 a 1946, podle odhadů byly odsunuty až tři miliony lidí. Z nich dvě třetiny do americké okupační zóny, třetina do sovětské. V takřka vylidněném pohraničí poté zaniklo na 3000 obcí.

Odsun stále budí emoce

Odsun brněnských Němců si v sobotu připomenou i účastníci pietního pochodu mezi Pohořelicemi a Brnem. Letos povede trasa poprvé v opačném směru, tedy od Pohořelic na Brno. „Je to hlavně ze symbolických důvodů. Podíváme se na tu problematickou historii tak, že se smíříme s jejími temnými stránkami, kdy čeští obyvatelé vyhnali své německé spoluobčany. Konec války nebylo jen osvobození,“ říká organizátor pochodu Jaroslav Ostrčilík.

I sedmdesát let od konce války ale budí snahy o smíření emoce. Brněnské zastupitelstvo schválilo letos v květnu Deklaraci smíření a společné budoucnosti, ve které Brno lituje odsunu německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce. „Vyjadřujeme přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpouštěny a nezatěžovali jsme se minulostí,“ uvedl primátor Brna Petr Vokřál (ANO).

Ve schválené deklaraci se uvádí, že město upřímně lituje událostí z 30. května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka. Někteří z politiků ale s deklarací nesouhlasí. Například podle brněnského zastupitele a náměstka jihomoravského kraje Stanislava Juránka (KDU-ČSL) by se za všechna příkoří měli omluvit Němci a Brno až pak v návaznosti za odsun. Jeho názor podpořil i hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Není to přitom poprvé, co se Brno omlouvá. Rada města vyjádřila lítost nad odsunem už před čtrnácti lety. Jejich prohlášení tehdy bylo prvním, které vydali vrcholní představitelé některého z velkých tuzemských měst. Nyní podobný výrok posvětilo celé zastupitelstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
před 1 hhodinou

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
před 3 hhodinami

D2 u Brna se na dvě noci uzavře kvůli rekonstrukci křížení dálnic

Kvůli pokračující přestavbě křižovatky dálnic D1 a D2 v Brně bude nutné na dvě noci uzavřít dálnici D2. První uzavírka je naplánovaná z pátku na sobotu od 19:00 do 9:00, druhá na noc ze soboty na neděli. Stejně tak bude o červencových svátcích krátkodobě uzavřená páteřní cyklostezka podél Svratky. Uzavírky budou nutné kvůli betonáži nosné konstrukce mostu, montáži podpůrné skruže a osazování mostních nosníků.
před 11 hhodinami

Kriminalisté vyšetřují děčínského primáře kvůli údajným vraždám pacientů

Kriminalisté podezřívají děčínského primáře z údajného předávkování pacientů opiáty. Případ vyšetřují jako vraždy spáchané na více osobách, řekl CNN Prima News státní zástupce Vladimír Jan. Na primáře podala trestní oznámení nemocnice a lékaře postavila mimo výkon práce. Kolika pacientů se současný případ týká, zatím není jasné.
včeraAktualizovánovčera v 20:35

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
včera v 19:25

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
včeraAktualizovánovčera v 18:45

Nejvyšší soud zamítl Tejcovu stížnost v kauze týrání psa v Uherském Hradišti

Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO) v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Soud dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl NS. Tejc zopakoval, že je potřeba zvýšit příslušné trestní sazby.
včeraAktualizovánovčera v 15:59

Obce se obávají rozpadu Agentury pro sociální začleňování, poslaly dopis Babišovi

Zástupci obcí, ve kterých dlouhodobě řeší sociální problémy, se obrátili otrevřeným dopisem na premiéra Andreje Babiše (ANO). Upozorňují v něm na kritické dopady reorganizace Agentury pro sociální začleňování a žádají premiéra o jednání. Odborníci z Agentury pomáhali obcím především s řešením projektů souvisejících s bojem s chudobou, řešením patologických jevů nebo třeba začleňováním lidí z vyloučených lokalit zpět do života.
včera v 15:29

Evropský pohled