Plzeň - Ekologická organizace Hnutí Duha obvinila Lesy ČR, že při těžbě dřeva devastují přírodní památku Královský hvozd v chráněné krajinné oblasti Šumava na Železnorudsku. Konkrétně v oblasti kolem Černého a Čertova jezera. Podle ekologů zůstávají po nešetrné těžbě hluboké koleje a rozsáhlá eroze rozryla lesní půdu až na skálu. Hnutí Duha proto požádalo Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), aby poškození lesa vyšetřila. Lesy ČR obvinění odmítají. Poškození půdy v národním parku je podle nich přinejmenším v obdobném rozsahu a je dáno výší nahodilých těžeb a potřebou rychlého zpracování.
Na území lesní správy Železná Ruda bylo po kalamitách Kyrill a Emma nutné zpracovat 300 tisíc m3 zničeného dřeva, což je více než trojnásobek běžné roční těžby. Lesy ČR podle svého mluvčího Zbyňka Boublíka s ohledem na vzácnost šumavské přírody používají pro těžbu a přibližování dřeva stejné technologie jako na naprosté většině území národního parku.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha ale státní lesy při kácení dřeva, kůrovcem napadených stromů a polomů používají těžké stroje i v prudkých svazích, odkud by se kmeny neměly tahat jinak než lanovkou. Při svážení dřeva se stroje pohybují často kolmo po svahu, což způsobuje hlubokou erozi. Poškozený horský les pak nedokáže zadržet srážky, voda odtéká rýhami dolů po svahu, kde pak při větších deštích snadněji vznikají povodně. Ekologové našli v Královském hvozdu až 1,5 metru hluboká vymletá koryta. Do údolí se jimi při přívalových deštích valí voda i velké kameny. Horské smrčiny pak trpí nedostatkem vody a stromy snadněji podléhají kůrovci.
Jaromír Bláha (Hnutí Duha):
„Způsob, jakým státní lesy těží dřevo v Královském hvozdu, je doslova brutální. Narušení vodního režimu, zničení a odplavení půdy se všemi živinami je pro les ještě horší, než když kvůli kůrovci uschnou stromy.“
Podle Boublíka se ale Hnutí Duha snaží pouze odvést pozornost od podstaty problému, tedy od nalezení účinného řešení v boji proti kůrovci, který pro šumavské lesy představuje největší riziko. Postup ekologů lesníci spojují se svou čtvrteční tiskovou konferencí, při níž právě na Železnorudsku hovořili o riziku šíření přemnožených kůrovců z národního parku: „Kořeny kůrovcové kalamity v národním parku Šumava jsou ideově spojeny právě s Hnutím Duha.“ V Královském hvozdu podle Boublíka lesníci každoročně likvidují stovky metrů krychlových dřeva popadaného větrem: „Je samozřejmé, že pohyb lesnické techniky může zanechat v terénu stopy, které jsou však následně lesníky asanovány a v průběhu další vegetační sezony splývají s terénem.“
Inspekce už za podobnou kauzu udělila pokutu 450 tisíc korun
S tím ale Bláha nesouhlasí. Žádná následná sanace nebude mít podle něj efekt, protože se nespojí jednotlivé půdní horizonty. Po ČIŽP ekologové proto chtějí, aby nařídila používat při těžbě a přibližování dřeva takové postupy, které zem nevratně nepoškodí. Hnutí Duha už dříve podobné podněty ČIŽP podalo. Inspekce pak podle Bláhy za podobnou kauzu v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy udělila jedny z nejvyšších pokut - 450 tisíc korun Lesům ČR a 1,35 milionu těžební firmě. Škody v Královském hvozdu jsou podle Bláhy zřejmě ještě větší. Lesy ČR ale podle Boublíka považují pokutu za nezákonnou, a proto ji napadly žalobou u správního soudu. Proti dvěma pokutám uloženým inspekcí se brání i těžební firma Petra Hodonín. Správní soud už také jednu pokutu za 0,8 milionu korun zrušil a vrátil k došetření.
Královský hvozd je severozápadní výběžek Železnorudské hornatiny. Jedná se o výrazný horský hřbet na česko-bavorských hranicích zvedající se nad údolím Úhlavy, které jej na východě odděluje od Pancířského hřbetu. Ve 13. století územní pás podél jihozápadní hranice Čech natrvalo připojil k Čechám král Přemysl Otakar II. Tvořil přirozenou, pralesem porostlou hranici zabraňující vpádu nepřátel do země.
