Fulnek opraví zámek. Za 1,4 milionu korun

Na opravu městských památek dostal Fulnek ze státní kasy téměř 1,4 milionu korun. Zastupitelé se rozhodli většinu peněz investovat do opravy zdejšího zámku. Ten prochází rozsáhlou rekonstrukcí od roku 2009.

Nová okna, fasádu i střechu Horní fulnecký zámek už má. Další fáze rekonstrukce počítá s úpravami Dolního zámku. Stát by měla dva miliony tři sta tisíc korun.

„V této části Dolního zámku vyměňujeme dvacet tři nových oken. Jelikož tady vidíte, že se vůbec nenacházejí okna v některých otvorech. V některých jsou jenom takové zbytky. A zároveň se tady budou repasovat mříže z kovářských profilů,“ sdělil majitel zámku Teodor Reinhold, který nemovitost vlastní od roku 2008. Zbylá část peněz pak pokryje nákup vnitřních dveří do Horního zámku a také opravu ohradní zdi.

Zámek ve Fulneku

Velkou část peněz získal Teodor Reinhold od města. Fulnek totiž obdržel od Ministerstva kultury finance na opravu městských památek. Milion sto padesát tisíc pak věnuje na rekonstrukci zámku. Stovky tisíc korun přidá i ze svého rozpočtu.

„Dvě stě čtyřicet tisíc je z rozpočtu města,“ potvrdila starostka Fulneku Radka Krištofová (ČSSD). Město na opravu zámku přispělo už podruhé. Majitel zámku Teodor Reinhold tyto peníze vítá. Na zisk jiných dotací totiž nedosáhl.

  • Barokní zámek ve Fulneku byl nejprve mohutný gotický hrad, který ve třináctém století vybudovali páni z Kravař. Dominantu Novojičínska vlastnilo mnoho významných šlechtických rodů. Za třicetileté války spravovala největší pevnost na Moravě a ve Slezsku švédská vojenská posádka. „Fulnek byl nejen obrovská rezidence s velkým dvorem. Samotní Žerotínové zde měli dvůr s desítkami šlechticů, kteří zde sloužili,“ uvádí historik Jaroslav Zezulčík.
  • Největší rozkvět nastal v sedmnáctém a osmnáctém století. Hrabata Bruntálští z Vrbna vybudovali ze zámku honosné sídlo. „Zámek byl upravený nádhernými parkovými úpravami. Oni zde skutečně vedli velký dvůr, na tomto zámku byla dokonce granátnická garda,“ prozrazuje Jaroslav Zezulčík.
  • Fulnecký zámek je v krajině nepřehlédnutelný. Přesto je jeho dnešní podoba jen třetinou původního sídla. V roce 1801 totiž zámek vyhořel a po válce sloužil armádě jako sklad. Zdevastovanou památku začal před zhruba osmi lety opravovat nový majitel. „Dovnitř teklo, okna nebyly žádné. Devadesát procent oken chybělo, takže první, co jsem dělal první rok, bylo, že jsem vyměňoval střechu, protože dovnitř teklo. Byl tam sníh a propadlé některé krovy,“ vzpomíná majitel zámku Teodor Reinhold.

„Snažil jsem se čerpat například z regionálního operačního programu v minulosti, ale bohužel jsem neměl tehdy štěstí. A na jiný dotační program jsem nenarazil. Protože já tady funguju jako fyzická osoba a je to velmi složité. Pokud byl nějaký program vyhlášen, tak je to většinou pro právnické nebo nějaké jiné sdružení,“ poznamenal Reinhold.

Horní zámek bude v budoucnosti lidem sloužit jako hotel s restaurací, v tom dolním by mohly vzniknout byty pro seniory. Otevřít by se měl už příští rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na hejtmana Karlovarského kraje navrhl klub ANO Kubise

Hejtmanem Karlovarského kraje se po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která odstoupila, stane Petr Kubis (ANO). Složí funkci starosty Sokolova. Na novém hejtmanovi se dohodl klub ANO v zastupitelstvu Karlovarského kraje, definitivně schválen by měl být v prosinci. Novou radní se stane Michala Málková (ANO), starostka Pramenů na Chebsku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bohumín dokončuje opravy po povodních. Na peníze z programu Živel 1 stále čeká

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.
před 20 hhodinami

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
před 21 hhodinami

Vědci vyzvedli ostatky Arnošta z Pardubic. Výzkum může přinést nové informace

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.
14. 11. 2025

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
14. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
14. 11. 2025

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
14. 11. 2025
Načítání...