Fulnek opraví zámek. Za 1,4 milionu korun

Na opravu městských památek dostal Fulnek ze státní kasy téměř 1,4 milionu korun. Zastupitelé se rozhodli většinu peněz investovat do opravy zdejšího zámku. Ten prochází rozsáhlou rekonstrukcí od roku 2009.

Nová okna, fasádu i střechu Horní fulnecký zámek už má. Další fáze rekonstrukce počítá s úpravami Dolního zámku. Stát by měla dva miliony tři sta tisíc korun.

„V této části Dolního zámku vyměňujeme dvacet tři nových oken. Jelikož tady vidíte, že se vůbec nenacházejí okna v některých otvorech. V některých jsou jenom takové zbytky. A zároveň se tady budou repasovat mříže z kovářských profilů,“ sdělil majitel zámku Teodor Reinhold, který nemovitost vlastní od roku 2008. Zbylá část peněz pak pokryje nákup vnitřních dveří do Horního zámku a také opravu ohradní zdi.

Zámek ve Fulneku

Velkou část peněz získal Teodor Reinhold od města. Fulnek totiž obdržel od Ministerstva kultury finance na opravu městských památek. Milion sto padesát tisíc pak věnuje na rekonstrukci zámku. Stovky tisíc korun přidá i ze svého rozpočtu.

„Dvě stě čtyřicet tisíc je z rozpočtu města,“ potvrdila starostka Fulneku Radka Krištofová (ČSSD). Město na opravu zámku přispělo už podruhé. Majitel zámku Teodor Reinhold tyto peníze vítá. Na zisk jiných dotací totiž nedosáhl.

  • Barokní zámek ve Fulneku byl nejprve mohutný gotický hrad, který ve třináctém století vybudovali páni z Kravař. Dominantu Novojičínska vlastnilo mnoho významných šlechtických rodů. Za třicetileté války spravovala největší pevnost na Moravě a ve Slezsku švédská vojenská posádka. „Fulnek byl nejen obrovská rezidence s velkým dvorem. Samotní Žerotínové zde měli dvůr s desítkami šlechticů, kteří zde sloužili,“ uvádí historik Jaroslav Zezulčík.
  • Největší rozkvět nastal v sedmnáctém a osmnáctém století. Hrabata Bruntálští z Vrbna vybudovali ze zámku honosné sídlo. „Zámek byl upravený nádhernými parkovými úpravami. Oni zde skutečně vedli velký dvůr, na tomto zámku byla dokonce granátnická garda,“ prozrazuje Jaroslav Zezulčík.
  • Fulnecký zámek je v krajině nepřehlédnutelný. Přesto je jeho dnešní podoba jen třetinou původního sídla. V roce 1801 totiž zámek vyhořel a po válce sloužil armádě jako sklad. Zdevastovanou památku začal před zhruba osmi lety opravovat nový majitel. „Dovnitř teklo, okna nebyly žádné. Devadesát procent oken chybělo, takže první, co jsem dělal první rok, bylo, že jsem vyměňoval střechu, protože dovnitř teklo. Byl tam sníh a propadlé některé krovy,“ vzpomíná majitel zámku Teodor Reinhold.

„Snažil jsem se čerpat například z regionálního operačního programu v minulosti, ale bohužel jsem neměl tehdy štěstí. A na jiný dotační program jsem nenarazil. Protože já tady funguju jako fyzická osoba a je to velmi složité. Pokud byl nějaký program vyhlášen, tak je to většinou pro právnické nebo nějaké jiné sdružení,“ poznamenal Reinhold.

Horní zámek bude v budoucnosti lidem sloužit jako hotel s restaurací, v tom dolním by mohly vzniknout byty pro seniory. Otevřít by se měl už příští rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 3 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 4 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 15 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...