Uplynulo již deset dní od skončení druhé světové války, když někdo nedaleko Dobronína u Jihlavy brutálně zavraždil skupinu až 17 německých civilistů na tamní louce Budínka. Dodnes se má za to, že šlo o pomstu místních Čechů, jejichž poválečné trauma a nevraživost vůči všemu německému se nakonec přetavily v tento chladnokrevný čin. Objevily se ale také spekulace, že vraždit nemuseli Češi, nýbrž německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. I tady mělo jít o pomstu: tentokrát ovšem za to, že místní členové NSDAP poslali Kautzingera na začátku války do koncentračního tábora.
Dobronín 1945: Vraždili tehdy Češi, nebo Němci?
Večer 19. května 1945 se podle výpovědí pamětníků konala v Dobroníně (něm. Deutsch Schützendorf) první taneční zábava po skončení druhé světové války. Lidé hojně slavili, tančili a popíjeli. Mnozí z nich během války přišli o své blízké i majetek. V pozdních nočních hodinách se proto údajně opilí členové místní revoluční gardy měli rozhodnout k poslednímu zúčtování se svými spoluobčany německé národnosti.
Češi měli skupinu Němců vytáhnout násilím z místní hasičské zbrojnice. Následně je odvézt na nedalekou louku Budínku, kde si museli vykopat vlastní hroby. Poté byli Němci chladnokrevně ubiti lopatami a rýči a jejich těla naházena do vykopaných hrobů. Těla zahrnuli jen velmi lehce, druhý den proto bylo zbylé německé obyvatelstvo nahnáno na louku, aby své krajany řádně zakopali.
Během poválečných let a následné vlády komunistů v Československu se na tuto událost zapomnělo. První oficiální zmínku o masakru zveřejnila až v 90. letech německá spisovatelka Herma Kennelová, která do České republiky začala jezdit již v 70. letech na návštěvu rodiště svého manžela Gerharda Köpernika. Kennelová se tu postupně od své tchyně začala dozvídat okolnosti kolem dobronínského masakru.
Na základě dostupných informací se pak rozhodla sepsat dokumentární román o zániku německé menšiny na Jihlavsku, který se zmiňoval i hromadné vraždě Němců na louce Budínka. Poválečnou vraždu Němců na louce Budínka popsala ve své knize BergersDorf, která vyšla už v roce 2006. Teprve až o čtyři roky později, když byly vykopány ostatky ubitých Němců, se příběh Kennelové definitivně potvrdil.
- Gerhard Köpernik těsně po válce napsal: „Je to masový hrob, v kterém leží 11 německých vojáků, kteří byli zastřeleni po válce tady v okolí… Leží zde také můj dědeček, bývalý starosta Bergersdorfu, Kamenné. On nebyl žádný voják, ale starosta v této německé vesnici. A byl 14. května ve své vesnici tzv. partyzány zatčen, mučen a potom zemřel tady v Polné a byl hozen do tohoto hrobu stejně jako ostatní vojáci.“
V roce 2009 hromadnou vraždu Němců připomnělo několik žijících pamětníků, případem se následně začala zabývat i česká policie. V srpnu 2010 provedli kriminalisté terénní průzkum lokality a nalezli hromadný hrob. Kromě lokality Budínka vykopali lidské ostatky nejméně tří dalších lidí také v lokalitě U Viaduktu.
Masový hrob v Dobroníně
Ty pak byly na pokyn policie vyzvednuty a prozkoumány Antropologickým ústavem v Brně a Kriminalistický ústavem v Praze, kde se prováděla genetická analýza. Celkem vyšetřovatelé prověřovali nálezy kosterních pozůstatků přes dva roky. Státní zástupkyně nicméně v říjnu 2013 případ odložila.
Kauzu od začátku sledoval také regionální jihlavský novinář Miroslav Mareš, který se do vyšetřování i hledání ostatků sám zapojil. Na státní zastupitelství dokonce Mareš podal zprávu o možné vraždě, k obvinění ale nedošlo. Údajný poslední svědek totiž v roce 2011 zemřel, navíc na poválečné zabíjení Němců se v Československu vztahovala amnestie ještě půl roku po válce.
Německá spisovatelka Herma Kennelová v lokalitě Budínka u Dobronína na Jihlavsku
Podle publicisty Václava Vlka sice byl dobronínský masakr vyřizováním účtů mezi sousedy, shodou okolností ale mezi samotnými Němci. „Aktéři vraždy, která se údajně stala, byli právě členové rodiny Kautzingerových, sudetští nebo jihlavští Němci, a to levičáci,“ tvrdí Vlk.
Jeho tvrzení stojí na materiálu volně přístupném na internetu. Napsal jej jihlavský Němec Fritz Hawelka, který za války sloužil ve wehrmachtu. Podle něj měli být v Dobroníně němečtí civilisté rozmláceni lopatami, sekyrami a rýči. Pro Vlka je to další důkaz, že to udělal právě německý komunista Kautzinger, protože stejný způsob zabíjení viděl v nacistickém lágru. „Vraždění lopatami, krumpáči a rýči zavedli nacisté například v koncentračním táboře Mauthausen,“ podotýká Vlk - více čtěte zde.
Reportér ČT: I tak šlo o odvetu české strany Němcům
Také podle reportéra ČT Davida Vondráčka, který se dobronínskou kauzou zabývá, vraždění organizoval právě Kautzinger, jenže jako představitel české odvety. „Byl tehdy představitelem revolučních Čechů, ač původem Němec. Máme i opačné příběhy, opačné kolaborace Čechů za války s nacisty,“ vysvětluje Vondráček. Naopak policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška setrvává u názoru, že nešlo o vyřizování účtů mezi Němci, ale spíš se jedná o pomstu Čechů Němcům.
Ani v Dobroníně nemají místní jasno, co se vlastně tehdy stalo a kdo vraždil. „Je to těžké, tady je to jedno příbuzenstvo, Češi a Němci tady žili pohromadě,“ podotýká místní pamětník Emil Fürbacher. Je tak velmi pravděpodobné, že ačkoli poválečné vraždění civilistů budí i po více než 66 letech emoce jak na české, tak na německé straně, zůstane bez konečného rozuzlení.
Dobronín
Spor o kříže i místo posledního odpočinku
Nález ostatků vzbudil v Dobroníně velké emoce. Na louce Budínka vztyčil jeden z dobronínských obyvatel na jejich památku železný kříž. Podle mínění členů České strany národně sociální (ČSNS) šlo však o členy nacistické strany NSDAP. V místě proto později umístili 64 dřevěných křížů, které měly připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí v květnu 1945. Železný kříž natřeli členové ČSNS narůžovo.
Dlouho se také hledalo, kam kosterní pozůstatky pohřbít. Kvůli vypjatým emocím v Dobroníně se hledala možnost v okolních obcích. V nedalekém Ždírci proběhlo referendum, kde místní s uložením ostatků souhlasili. Mluvčí pozůstalých Johann Niebler se však nakonec rozhodl pro pohřbení ostatků v Jihlavě, kde byly pietně pohřbeny v září 2012.
Kauzou se zabývali také Reportéři ČT
GALERIE
videogallery_533532