Diamo likviduje nebezpečnou kouřící haldu. Lidé z okolí trpí

Ostrava - Likvidaci jednoho z největších odvalů Ostravsko-karvinského uhelného revíru - haldy Heřmanice, která stále prohořívá a je potenciálně nebezpečná, provázejí stížnosti obyvatel. Státní podnik Diamo, který tuto starou ekologickou zátěž převzal od OKD, zahájil před pěti lety odtěžování. Konec je v nedohlednu, protože tento ohromný, více než stohektarový odval obsahuje asi 30 milionů tun hlušiny. Při těžbě se šíří po okolí mastný černý popílek, obyvatele obtěžují exhalace a hluk.

Zatímco mnohé jiné haldy, které připomínají ukončenou hornickou činnost v Ostravě, zarůstají zelení a staly se součástí krajiny, heřmanický odval je nebezpečný. Hlušina z Dolu Heřmanice, kterou tam těžaři ukládali v letech 1907 až 1970, obsahuje zbytky uhlí a v posledních deseti letech začala opět prohořívat. Problém ale především je, že uprostřed haldy je skládka nebezpečného odpadu z ostravských koksoven. Jde o směs uhlovodíků, které jsou výbušné. Proto je odtěžení nezbytné.

„I když je skládka zajištěná těsnicími stěnami, nemůžeme dopustit, aby se k ní prohořívající materiál přiblížil,“ řekl ředitel závodu Odra státního podniku Diamo Josef Havelka. Vysvětloval, že firmy proto horninu z blízkosti koksárenské skládky odtěží, aby mezi ní a hořícím materiálem vznikl vzdušný předěl. „Takto budeme mít jistotu, že nedojde k přenosu hoření,“ vysvětloval Havelka. Způsob těžby je i kvůli skládce kráterový. Pokračovat bude směrem k okrajům haldy.

Hoření ohrožuje 5 milionů tun horniny

Kouřící umělý kopec přilákal i ministra průmyslu Jana Mládka. „Doutná to, jako když se topí v kamench nekvalitním palivem,“ konstatoval ministr, který byl překvapený rozlohou odvalu. „Celkové odtěžení potrvá hodně dlouho, snad je ale realistické odtěžit alespoň tu prohořívající část,“ podotkl ministr. Nejjednodušší a nejrychlejší řešení by bylo kopec srovnat se zemí. To ale v případě heřmanického odvalu není možné. „Kolem haldy je trať Bohumín-Ostrava, na druhé straně je silnice, na východě je rybník a také ptačí oblast. Proto nemáme, kam bychom s ní mohli pohnout,“ vysvětloval Havelka z Diama.

Rychlost těžby závisí na odbytu horniny

Jestli se podaří celou haldu odtěžit a zrekultivovat za deset či dvacet let, Diamo nedokáže odhadnout. Studie ukazují, že hořením je nyní ohroženo asi 5 milionů tun uložené hlušiny, která obsahuje větší množství uhelné hmoty. Podíl uhlí je různý podle toho, z jakých úpraven ho těžaři přivezli. Diamo vybralo ve výběrovém řízení dvě firmy, které kamení a zbytky uhlí těží. „Je to pro nás obchodní záležitost. Prodáváme to sice za pakatel, ale odbyt musíme mít zajištěný. Na trhu však uplatníme jen asi 400 tisíc tun ročně,“ doplnil Havelka. Kamenivo je podle odborníků kvalitní a používá se například při stavbě silnic.

Naděje, že se lidé z okolí, kteří si stěžují na zápach, černý popílek a hluk, dočkají v příštích letech klidu, je mizivá. Jedinou šancí je speciální úpravna, která by byla schopná zpracovávat materiál rychleji. Plánuje ji tam postavit firma, která horninu těží.

Heřmanický rybník - ráj rybářů a ptactva

Heřmanickou haldu obklopuje na východní straně zajímavá příroda. Především je to více než stohektarový rybník, kam chodí rybáři celoročně chytat ryby. Využíval se také jako záchytná nádrž pro slané důlní vody. Na březích rybníka mají rybáři u nás ojedinělý systém dřevěných posedů s dlouhými lávkami. Je to rovněž jedna z evropských cest tažných ptáků a mezinárodně významné ornitologické stanoviště. Vyskytuje se tam například ledňáček říční, bukač malý a další vzácní ptáci.

Hoří také Hedvika a Ema

V regionu jsou jen tři odvaly, které ještě hoří. Vedle haldy Heřmanice, která je v katastru obvodu Slezská Ostrava, je to Hedvika v Petřvaldu a kuželovitá Ema, jejíž vrchol je třetím nejvýše položeným místem Ostravy a je odtamtud jeden z nejpůsobivějších výhledů na město. „Riziková analýza všech tří hald ukázala, že nebezpečný je pouze heřmanický odval. Hedvika je rovná a termika je tam zanedbatelná. Z Emy se stala ostravská atrakce, lidé tam mají volný přístup, vedou tam turistické značky. Není nebezpečná, přestože hoření přetrvává. Je zajímavé, že podle všech studií už mělo hoření dávno ustat,“ uvedl Havelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Štědrý den řešili hasiči nejvíce požárů za pět let

Hasiči v Česku na Štědrý den vyjížděli k 72 požárům, což je nejvíce za posledních pět let. Nikdo při nich nezemřel, zranění utrpělo dvanáct lidí. Některé požáry přímo souvisely s Vánocemi, způsobilo je například neopatrné zacházení s prskavkami. Celková škoda je přes třicet milionů korun, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
24. 12. 2025

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
24. 12. 2025

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Skauti rozvážejí Betlémské světlo. Někde až domů

Skauti a skautky i letos rozvážejí Betlémské světlo po celém Česku. Lidé si ho mohou vyzvednout na náměstích, v kostelech nebo v nákupních centrech, někde s plamínkem skauti obcházejí domácnosti osobně. Tradice, která symbolizuje mír, naději a přátelství, se v Česku udržuje už více než pětatřicet let.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Výstraha ČHMÚ: Na Šumavě až dvacet centimetrů sněhu, silný vítr na východě Česka

V Pošumaví a na Šumavě může ve středu napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu, hrozí i sněhové jazyky. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude na Štědrý den také foukat silný vítr, v nárazech může mít až 70 kilometrů za hodinu.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...