Diamo likviduje nebezpečnou kouřící haldu. Lidé z okolí trpí

Ostrava - Likvidaci jednoho z největších odvalů Ostravsko-karvinského uhelného revíru - haldy Heřmanice, která stále prohořívá a je potenciálně nebezpečná, provázejí stížnosti obyvatel. Státní podnik Diamo, který tuto starou ekologickou zátěž převzal od OKD, zahájil před pěti lety odtěžování. Konec je v nedohlednu, protože tento ohromný, více než stohektarový odval obsahuje asi 30 milionů tun hlušiny. Při těžbě se šíří po okolí mastný černý popílek, obyvatele obtěžují exhalace a hluk.

Zatímco mnohé jiné haldy, které připomínají ukončenou hornickou činnost v Ostravě, zarůstají zelení a staly se součástí krajiny, heřmanický odval je nebezpečný. Hlušina z Dolu Heřmanice, kterou tam těžaři ukládali v letech 1907 až 1970, obsahuje zbytky uhlí a v posledních deseti letech začala opět prohořívat. Problém ale především je, že uprostřed haldy je skládka nebezpečného odpadu z ostravských koksoven. Jde o směs uhlovodíků, které jsou výbušné. Proto je odtěžení nezbytné.

„I když je skládka zajištěná těsnicími stěnami, nemůžeme dopustit, aby se k ní prohořívající materiál přiblížil,“ řekl ředitel závodu Odra státního podniku Diamo Josef Havelka. Vysvětloval, že firmy proto horninu z blízkosti koksárenské skládky odtěží, aby mezi ní a hořícím materiálem vznikl vzdušný předěl. „Takto budeme mít jistotu, že nedojde k přenosu hoření,“ vysvětloval Havelka. Způsob těžby je i kvůli skládce kráterový. Pokračovat bude směrem k okrajům haldy.

Hoření ohrožuje 5 milionů tun horniny

Kouřící umělý kopec přilákal i ministra průmyslu Jana Mládka. „Doutná to, jako když se topí v kamench nekvalitním palivem,“ konstatoval ministr, který byl překvapený rozlohou odvalu. „Celkové odtěžení potrvá hodně dlouho, snad je ale realistické odtěžit alespoň tu prohořívající část,“ podotkl ministr. Nejjednodušší a nejrychlejší řešení by bylo kopec srovnat se zemí. To ale v případě heřmanického odvalu není možné. „Kolem haldy je trať Bohumín-Ostrava, na druhé straně je silnice, na východě je rybník a také ptačí oblast. Proto nemáme, kam bychom s ní mohli pohnout,“ vysvětloval Havelka z Diama.

Rychlost těžby závisí na odbytu horniny

Jestli se podaří celou haldu odtěžit a zrekultivovat za deset či dvacet let, Diamo nedokáže odhadnout. Studie ukazují, že hořením je nyní ohroženo asi 5 milionů tun uložené hlušiny, která obsahuje větší množství uhelné hmoty. Podíl uhlí je různý podle toho, z jakých úpraven ho těžaři přivezli. Diamo vybralo ve výběrovém řízení dvě firmy, které kamení a zbytky uhlí těží. „Je to pro nás obchodní záležitost. Prodáváme to sice za pakatel, ale odbyt musíme mít zajištěný. Na trhu však uplatníme jen asi 400 tisíc tun ročně,“ doplnil Havelka. Kamenivo je podle odborníků kvalitní a používá se například při stavbě silnic.

Naděje, že se lidé z okolí, kteří si stěžují na zápach, černý popílek a hluk, dočkají v příštích letech klidu, je mizivá. Jedinou šancí je speciální úpravna, která by byla schopná zpracovávat materiál rychleji. Plánuje ji tam postavit firma, která horninu těží.

Heřmanický rybník - ráj rybářů a ptactva

Heřmanickou haldu obklopuje na východní straně zajímavá příroda. Především je to více než stohektarový rybník, kam chodí rybáři celoročně chytat ryby. Využíval se také jako záchytná nádrž pro slané důlní vody. Na březích rybníka mají rybáři u nás ojedinělý systém dřevěných posedů s dlouhými lávkami. Je to rovněž jedna z evropských cest tažných ptáků a mezinárodně významné ornitologické stanoviště. Vyskytuje se tam například ledňáček říční, bukač malý a další vzácní ptáci.

Hoří také Hedvika a Ema

V regionu jsou jen tři odvaly, které ještě hoří. Vedle haldy Heřmanice, která je v katastru obvodu Slezská Ostrava, je to Hedvika v Petřvaldu a kuželovitá Ema, jejíž vrchol je třetím nejvýše položeným místem Ostravy a je odtamtud jeden z nejpůsobivějších výhledů na město. „Riziková analýza všech tří hald ukázala, že nebezpečný je pouze heřmanický odval. Hedvika je rovná a termika je tam zanedbatelná. Z Emy se stala ostravská atrakce, lidé tam mají volný přístup, vedou tam turistické značky. Není nebezpečná, přestože hoření přetrvává. Je zajímavé, že podle všech studií už mělo hoření dávno ustat,“ uvedl Havelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 11 hhodinami

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
před 20 hhodinami

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
před 21 hhodinami

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

ŘSD na jihu Čech odstraňuje nelegální billboardy, hotovo chce mít do konce roku

Na jihu Čech probíhá likvidace nelegálních billboardů. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se pustilo do odstraňování ploch, které vlastní firma spojená s kontroverzním podnikatelem Antonem Fischerem. „Jeho“ i dalších nepovolených poutačů u tamních silnic zůstávají skoro dvě stovky. Zmizet mají do konce roku. Už teď ale dělníci počítají s tím, že na některá místa se budou muset opakovaně vracet.
16. 1. 2026

Z ulic Bohumína zmizeli asistenti prevence kriminality. Vrátit je může dotace ministerstva

Bohumínu na Karvinsku od ledna chybějí asistenti prevence kriminality. Loni totiž vypršela evropská dotace, z níž město jejich činnost financovalo. Aktuálně proto hledá jiný způsob, jak ji zaplatit. Část nákladů na asistenty by mohl pokrýt nový dotační titul, který vypsalo ministerstvo vnitra. Pokud by město dotaci získalo, mohli by se alespoň čtyři asistenti do ulic vrátit na jaře. Podobné problémy řeší i další města.
16. 1. 2026
Načítání...