Ostrava – První, avšak o to delší krok k modernizaci regionální železniční dopravy mají České dráhy po patnácti letech za sebou. Dopravce v Ostravě uvedl do provozu poslední patrovou elektrickou jednotku City Elefant. V pořadí 83. vlak tohoto typu vyrobila Škoda Vagonka ve své ostravské továrně. Jejich výroba ovšem začínala ve Studénce v tehdejší Moravskoslezské vagónce, prototyp vznikl v roce 1997, sériová výroba začala o tři roky později (tehdy již pod značkou ČKD Vagonky).
S jednotkami City Elefant poprvé přišla do českých regionálních železničních spojů klimatizace či první třída. Později se v nich objevily také toalety s uzavřeným odpadním systémem. České dráhy je ve velkém nakupovaly v dobách, kdy zbytek vozového parku stagnoval a k jeho vylepšování docházelo jen pozvolna prostřednictvím modernizací malých sérií vozů, stejně jako v dobách, kdy se modernizovalo ve velkém a nakupovaly nové vagony pro vlaky Eurocity či jednotky Pendolino. Sériové dodávky od výrobce Českým drahám probíhaly třináct let, dopravce za ně zaplatil přes 17 miliard korun. V posledních letech ovšem na jejich pořízení přispívaly i kraje prostřednictvím regionálních operačních programů. Například poslední čtyři soupravy, které přišly do Moravskoslezského kraje, stály 874 milionů, z toho pokryla evropská dotace 328 milionů.
Od Mostu až po Mosty
Zprvu byly City Elefanty vyhrazeny pro pražskou příměstskou dopravu, přičemž se objevovaly především mezi Prahou a Kolínem, zatímco na Beroun či Kralupy stále jezdily převážně staré „pantografy“. Postupně začaly přicházet také do bohumínského depa, dnes jezdí na regionálních spojích v Praze a Středočeském kraji, Ústeckém kraji, Pardubickém kraji, Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji – od Mostu až po Mosty u Jablunkova. Jinam nezajíždějí i proto, že to technicky není možné. Denně ujedou všechny City Elefanty v republice přes 33,4 tisíce kilometrů.
Mezi první a poslední vyrobenou jednotkou, které železničáři a železniční nadšenci přezdívají například také „hliník“ či „ešus“ (neboť je hliníková a třídílná), jsou ale patrné zásadní rozdíly. Liší se podoba jejich čel, částečně technika a jiné jsou i sedačky. Těch se postupně v City Elefantech vystřídaly tři typy, vlaky navíc postupně dostaly hned čtyři verze nátěrů. Zprvu byly jednotky bílo-šedé s výrazným modrým pruhem a červenými dveřmi a dalšími doplňky. Později dostaly zvláštní schéma se dvěma modrými a jedním červeným pruhem a tmavě šedým čelem. S jeho zavedením se také poprvé objevilo pojmenování City Elefant. Ani toto zbarvení však nevydrželo, jednotky se později objevily také v korporátním drážním modrém a světle šedém schématu, jehož podoba se navíc časem změnila, střecha tak přestala být světlá a stala se tmavě modrá.
Nehody se nevyhnuly ani City Elefantům
Ačkoli jsou City Elefanty technicky pokročilé vlaky, ani jim se nevyhýbaly mimořádné události. Kromě množství poruch, které zejména v zimě občas vedly i k rušení spojů kvůli tomu, že provozuschopné soupravy zkrátka nebyly, došlo i k nehodám. Nejvážnější se stala v Ústí nad Labem v roce 2010. Dvoupodlažní jednotka najela vysokou rychlostí na výměnu, která ji však poslala do odbočky. Řídicí vůz se převrátil a narazil do zdi vedle trati. Při nehodě zahynul strojvedoucí, jedenáct cestujících utrpělo zranění.
Československo jako avantgarda moderních jednotek
Třídílné patrové jednotky označované v Česku jako řada 471 jsou prozatím vrcholem konstrukce nízkopodlažních elektrických jednotek, která u nás má dlouhou tradici. První elektrická jednotka totiž vznikla již v roce 1959. Dva prototypy řady EM475.0 tak přišly bezprostředně po elektrizaci hlavního tahu z Prahy na východ. Po roce 1964 začaly ČSD odebírat již sériově vyráběné jednotky řady EM475.1 a později jen mírně pozměněné EM475.2. Soupravy známé jako „pantografy“ či „žabotlamy“ postupně ovládly příměstskou dopravu nejenom v okolí Prahy, jezdily i na Olomoucku a v několika slovenských depech. Jejich konstrukce by s mírnými změnami nejspíš obstála i dnes – již před půl stoletím byly tyto vlaky částečně nízkopodlažní vybavené velkými plošinami u dvoukřídlých dveří. Nadčasový design navíc může leckoho i dnes přesvědčit, že jde o vcelku moderní vlak (ostatně nelze přehlédnout nápadnou podobnost s německými příměstskými jednotkami řad 423/424/425 vyráběnými od druhé poloviny 90. let). Uvnitř je to již horší, záhy přestaly cestujícím postačovat nepohodlné sedačky a zastaralý pojezd, potíže činil i velký hluk a špatně těsnící okna.
Nicméně staré „pantografy“ byly postaveny s předpokladem, že za dvacet až pětadvacet let přijdou jejich nástupci. To se však nestalo. Jednotky řady EM488.0 (jezdily hlavně na severní Moravě a na Ústecku) odvozené od brněnských příměstských vlaků byly vnímány jako provizorium. Plnohodnotným nástupcem potom měla být jednotka řady 470. Vzhledem k jejím rozměrům dostala přezdívku „Kraken“, její výroba však skončila druhým prototypem. Soupravy byly šestidílné, vložené články byly dvoupodlažní, vnější jednopodlažní a oba hnací. Zrušení sériové výroby bylo především důsledkem transformace 90. let, kdy státní dráhy náhle neměly prostředky k nákupu nových vlaků. Na „žabotlamech“ tak zůstala veškerá tíha pražské příměstské dopravy ještě skoro dvacet dalších let. První jednotka řady 471 vznikla v roce 1997, dráhy ji převzaly o další tři roky později – a teprve tím se rozjela sériová výroba.
Příbuzní v zahraničí
Jednotky City Elefant se staly základem úspěšné rodiny vozidel, které Škoda Transportation prodává do několika zemí. Železniční společnost Slovensko (ZSSK) si pořídila jednotky na první pohled takřka totožné, ovšem dvousystémové (české jsou jednosystémové, takže nemohou jezdit například do Brna, Českých Budějovic či Plzně) a navíc odvozené netrakční jednotky s řídicím vozem, které jsou poháněny lokomotivou. Další vlaky exportovala Škoda do Litvy a loni také na Ukrajinu.
V Česku na dodávky velkokapacitních patrových jednotek navazují menší série podstatně drobnějších vlaků Regio Panter. První dodala Škoda Transportation loni, dráhy je objednaly hned ve třech verzích, objevují se v jižních, západních, severních i východních Čechách a také v Olomouckém kraji.
