Praha - Kousek od Berouna, tedy jihozápadně od Prahy, lze najít krasové kaňony a rokle provrtané mnoha jeskyněmi, dubové háje či zkameněliny. Pěší turisté či cykloturisté zde obdivují a hojně navštěvují třeba hrad Karlštejn, Koněpruské jeskyně, čarovnou obec Svatý Jan pod Skalou, Srbsko či lom Velká Amerika. Území je bohaté i na květenu (rozrazil zubatý, kavyl Ivanův a 20 druhů lučních a lesních orchidejí) či zvířenu - vyskytuje se zde jedna z posledních populací sysla obecného v České republice. Jde o chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Český kras, vyhlášenou 12. dubna 1972, na rozloze 130 km2.
K výročí připravila Správa CHKOřadu akcí. Jednou z nich je výstava fotografií o přírodním bohatství Českého krasu. Výstava potrvá do 31. května 2012 a je instalována na hradě Karlštejn, konkrétně v podloubí Císařského paláce.
Vedoucí správy CHKO Český Kras Michal Slezák: „Největším rizikem pro Český Kras je zabírání území, zejména tlaky související s využitím území k výstavbě. To je největší hrozba, které čelíme.“
V Českém krasu najdeme šest naučných stezek. Je zde pestrý reliéf, zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků (údolí Kačáku, Císařská rokle, Kodská rokle, údolí Bubovického potoka a Karlického i Radotínského potoka).
Známé jsou zejména krasové kaňony, rokle a jeskyně či jeskynní systémy - téměř 700 jeskyní, z nichž pouze deset má délku větší než 300 metrů. Nejznámější je jeskynní systém Koněpruských jeskyní na Zlatém koni s celkovou délkou chodeb přes dva kilometry. Je to nejdelší jeskynní systém v Čechách, částečně turisticky zpřístupněný.
Známý je i jeskynní systém Srbské jeskyně - Netopýří jeskyně v lomu Na Chlumu s délkou chodeb přes jeden kilometr. K velkým jeskyním patří třeba i známá Barrandova jeskyně nad údolím Berounky.
V národní přírodní rezervaci Koda je největší jeskyně Martina s délkou chodeb 445 metrů, v lomu Čeřinka u Bubovic je propast Arnoldka zvíci délky 1360 metrů. Z nových objevů lze jmenovat jeskynní systém Ementál s délkou 1884 metrů.
Český kras je i nalezištěm zkamenělin - jako paleontologicky významné území jej proslavil již v 19. století Joachim Barrande, který zde popsal mnoho lokalit s bohatými nálezy fosílií. Mezi nejznámější lze zařadit Koněprusy, Loděnice, Budňanskou skálu v Karlštejně nebo Lochkov. Mnoho druhů zkamenělin bylo poprvé popsáno právě podle nálezů z Českého krasu.
Část lesního území v centrální části Českého krasu je ponechána od roku 2004 k samovolnému vývoji bez úmyslných lidských zásahů. Jedná se o území o rozloze 67 hektarů, tzv. Bezzásahovou oblast Doutnáč.
V částech CHKO byla vyhlášena maloplošná zvlášť chráněná území, ze kterých rozlohou největší je národní přírodní rezervace Karlštejn a národní přírodní rezervace Koda. Dále jsou zde čtyři národní přírodní památky, osm přírodních rezervací, šest přírodních památek a devět památných stromů.
