Česko a Bavorsko spolupracují na záchraně perlorodky říční. Jeden z mnoha projektů začal letos v lednu a potrvá tři roky. Cílem je nejen ochrana těchto mlžů v potocích, ale také vybudování odchovné stanice, která pomůže s růstem populace kriticky ohroženého druhu.
O záchranu vzácné perlorodky se lidé pokouší na hranicích Česka, Bavorska a Saska nedaleko Aše. Jedna z mála zbývajících populací v Česku se vyskytuje ve dvou hraničních potocích – Lužní a Bystřina.
Podle experta na záchranu perlorodky Ondřeje Spisara žije v oblasti asi čtyřicet tisíc perlorodek, což není mnoho. Na českém území jich je ale pouze dva a půl tisíce. Mlži jsou navíc přestárlí, je jim většinou více než padesát let. V našich podmínkách se může perlorodka dožít až osmdesáti let, v ideálních podmínkách až sto dvaceti.
Populace perlorodek byla v minulosti v Česku vystavena mnoha negativním vlivům. Nejde jen o znečištění vody, uškodily jim i umělé úpravy toků a nedostatek potravy. Sbírání a lov perlorodek je proto přísně zakázaný.
Larvy žijí několik měsíců v žábrách pstruha
Rozmnožování perlorodek je navíc poměrně složité. Samec vypustí spermie do vody, kde je samička nasaje a v jejím těle dojde k oplodnění. Do šesti týdnů pak vrhne do vody larvy, které se zachytí v žábrách pstruha. Ryba funguje jako hostitel tři až dvanáct měsíců. Malé perlorodky o velikosti přibližně tři desetiny milimetru poté rybu opustí a nejméně pět let žijí zahrabané ve štěrku na dně potoka. Teprve poté vylézají a živí se sami.
Oplodněné larvy ale často nepřežijí. Lidé se proto snaží o umělý odchov, při kterém se larvy ze samičky vysají a přemístí do žáber pstruhů. Z ryb se později zase odeberou a jsou uměle krmeny v laboratořích. Po pěti letech, kdy dosáhnou délky jeden a půl centimetru, mohou perlorodky teprve být vysazeny na dno potoka.
Česko a Bavorsko nyní chtějí vybudovat novou odchovnou stanici. Součástí projektu je proto i přestavba starého mlýna na bavorském území, který je zhruba padesát metrů od českých hranic. U mlýna se budují i sádky na pstruhy, kde by měly být optimální podmínky pro vývoj larev. Ve mlýně pak bude laboratoř, kde budou perlorodky dál uměle odchovávané, než se dostanou zpět do potoka.
Bavorsko na projekt přispělo částkou 1,3 milionu eur (33 milionů korun), Česko dalo 300 tisíc eur (7,6 milionu korun).
Perlu ukrývá pouze jedna ze sto tisíc mušlí
Perlorodka říční je sladkovodní mlž s černou lasturou, která může být u dospělých jedinců dlouhá až čtrnáct centimetrů. Mlž se živí drobnými částmi rostlin, které filtruje z tekoucí vody.
V minulosti byly perlorodky významným zdrojem říčních perel. Nalézt nyní perlu je ovšem veliká vzácnost. Podle Spisara se říká, že je pouze v jedné ze sto tisíc perlorodek. Z nich je navíc kvalitní perla pouze v jedné ze sta.
