Břeclavsko - Hrobka židovského továrníka Ignaze Kuffnera v Břeclavi je v péči restaurátorů. Poničenou památku nechává obnovit brněnská židovská obec. Do Lednice by se zase měly vrátit nalezené židovské náhrobky, které budou mementem zničeného hřbitova. Jižní Morava v minulosti patřila mezi důležitá židovská centra v Česku. Synagogy a hřbitovy ukrývají desítky cenných památek, opravovat se je daří postupně.
Postaral se o rozvoj Břeclavi, teď se město na oplátku stará o jeho hrobku. Majestátní místo posledního odpočinku Ignaze Kuffnera si vzali do péče restaurátoři. „Kuffnerova hrobka představuje jednu z významných památek v areálu židovského hřbitova v Břeclavi. Byla to mimořádně důležitá rodina, která si mohla dovolit postavit takto nákladnou hrobku,“ vysvětlil Jaroslav Klenovský ze správy památek Židovské obce Brno.
Ignaz Kuffner zemřel roku 1882, později mu rodina nechala postavit zmíněnou honosnou novorenesanční hrobku. Celá židovská rodina Kuffnerů byla ve své době v Břeclavi mimořádně úspěšná. Dařilo se jim hlavně v cukrovarnictví – v roce 1862 vybudovali ve městě cukrovar, který byl tehdy největší v celé habsburské monarchii. Kvalitní cukr z Břeclavi se vyvážel do celé Evropy.
Hrobka na židovském hřbitově v Břeclavi léta chátrala, nyní se podařilo najít peníze na její opravu. „Cílem je vrátit kameni původní podobu. Nejdřív očistíme povrch, pak se najdou místa, která jsou špatná, a zpevňuje se to umělým kamenem do původního tvaru,“ popsal restaurátor Přemysl Blažík. Na rekonstrukci se podařilo získat část peněz z ministerstva kultury. Letos proběhnou opravy za zhruba půl milionu korun, celkem rekonstrukce bude stát tři a půl milionu.
Židovský hřbitov v Břeclavi
Hřbitov byl založen pravděpodobně ve druhé polovině 17. století. Na ploše více než sedmi tisíc metrů čtverečních se dnes nalézá asi 300 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší dochované pocházejí z počátku 18. století. Převládá bohatší barokní plastická výzdoba, vždy s hebrejským nápisem. V 80. letech 20. století byl zpustošený hřbitov určen k likvidaci a podstatná část náhrobků byla odvezena. V letech 1991–1993 nechalo město Břeclav provést parkovou úpravu areálu a dochované staré náhrobky nově osadit. Dnes je hřbitov kulturní památkou.
Zdroj: Městské muzeum a galerie v Břeclavi
To židovský hřbitov v blízké Lednici tolik štěstí neměl. „Pocházel zhruba ze 17. století a byl relativně malý. V roce 1980 si prosadil tehdejší předseda místního národního výboru jeho zrušení,“ uvedl Klenovský. Náhrobky byly zlikvidovány nebo se ztratily, v místě vznikl park. Později se některé z náhrobních kamenů povedlo najít. Ty by se teď měly na místo vrátit jako memento zpustošeného hřbitova. Stát by se tak mělo ještě letos.
Židovská Břeclav
Počátky židovského osídlení na Břeclavsku se předpokládají ve 14.–15. století. V 16. století je již v pramenech zmiňována židovská obec se synagogou a hřbitovem. V roce 1572 se dokonce v Břeclavi konala generální synoda moravských Židů pod předsednictvím zemského rabína z Mikulova Jehudy Löwa ben Becalel, údajného tvůrce legendárního Golema.
Židovské obyvatelstvo se tehdy zabývalo především obchody a řemeslem pro vlastní potřebu. Životní podmínky byly tíživé: ještě v roce 1702 žilo ve dvanácti domech celých 30 rodin. Velmi těžkou ránu znamenalo i přijetí familiantského zákona v roce 1727, kdy bylo povoleno ženit se pouze nejstaršímu synovi v každé rodině. Židovská obec měla nadto určen i počet židovských rodin – pro Břeclav tak bylo v roce 1726 stanoveno číslo 66.
Teprve období osvícenství za vlády císaře Josefa II. přineslo výrazné změny. Došlo k formálnímu zrovnoprávnění judaismu a zrušení povinnosti zvláštního označení Židů, Židé se mohli bez omezení věnovat obchodu, řemeslům i zemědělství. Po roce 1848 získalo židovské obyvatelstvo plná občanská práva a svobody a Židé se zapojili do rozvoje města. V roce 1921 se při sčítání obyvatelstva přihlásilo k židovské národnosti 718 z celkového počtu 12 500 obyvatel. Většina Židů z Břeclavi uprchla nebo byla vystěhována po roce 1938. Mnoho z nich později zahynulo v koncentračních táborech.
