Bělá - Obec Bělá v Moravskoslezském kraji má za humny miliardové zásoby písku. Ale nemůže si na ně sáhnout. Pozemky skrývající bohatá ložiska patří státu. Kromě obce o jejich získání usilují i další zájemci. Už roky se tak vede zákulisní boj, kterého se účastní například bývalý spolupracovník Radovana Křejčíře Tomáš Dzik, kontroverzní podnikatel Radim Masný či hokejový trenér Alois Hadamczik. Masný chce vyměnit pozemky v nedaleké vesnici za stamilionový podíl na těžbě.
Bělá patří mezi nejmalebnější obce na Opavsku. Ročně sem za mnoha pamětihodnostmi i atrakcemi zamíří z Česka i zahraničí tisíce turistů. Teď má podle projektů několika investorů v těsné blízkosti obce vzniknout rozsáhlá pískovna. Občané i starosta obce jsou proti, boj ale není jednoduchý. Pozemky, na kterých se ložiska písku nacházejí, má ve svém vlastnictví stát, který na jejich prodej vypsal výběrové řízení. Obec je tak jen jedním ze zájemců.
„V 90. letech byla zveřejněna informace, ještě za bývalého vedení, že je zde zhruba za 2 miliardy korun písku,“ upřesnil starosta obce Bělá Josef Krupa (BEZPP). Písková ložiska obepínají celou obec a sahají do hloubky sedmi metrů. Kromě posunů půdy a ztráty vody ve studních by pro obec představovaly problém hlavně kamiony odvážejicí tisíce tun vytěženého písku, které by podle starosty Krupy výrazně zhoršily ovzduší. „To naleziště se nachází ve velmi těsné blízkosti rodinné zástavby a centra obce. A představa, že by tam měla vzniknout obrovská jáma s pískem, chápu, že je pro obec i pana starostu celkem nepředstavitelná,“ uvedl člen dozorčí rady Pozemkového fondu ČR Petr Gazík (STAN).
Dzik: Písku je méně, než obec uvádí
Historicky první zájem o písková ložiska projevila už v devadesátých letech společnost Bělská pískovna patřící rodině Peřinků. Firma měla zájem o území označované Bělá-Západ. Na něm se ji nakonec podařilo stanovit takzvaný dobývací prostor. K těžbě ale nakonec nedošlo. Vedení obce skoupilo okolní pozemky a Bělské pískovně tak znemožnilo přístup k ložiskům. Obec se kvůli tomu s firmou dodnes soudí. Tím ale boj o písek za miliardy teprve začal. „Pozemkový fond v současné době eviduje žádosti o dotčené pozemky od 4 subjektů. Jedná se o společnosti Moravskoslezský Holding, Bělská pískovna, obec Bělá a o pana Marcela Hadamczika. A tyto žádosti v současné době posuzuje,“ potvrdil Ivo Vysoudil, mluvčí Pozemkového fondu ČR.
Společnost Moravskoslezský Holding vlastní podnikatel Tomáš Dzik. Mezi jeho spolupracovníky hned v několika firmách patřil nejznámější český uprchlík Radovan Krejčíř. Uvedl, že je připraven s obcí nalézt společnou řeč o dalším postupu. Podle starosty Bělé požádal o směnu pozemků za účelem těžby nerostů, což je ale v rozporu s platným územním plánem obce. Vedení firmy nechalo vypracovat odbornou studii proveditelnosti svého záměru. Podle té není vytěžitelného písku v lokalitě tolik, kolik obec uvádí, a těžba by v Bělé ráz krajiny ani fungování obce nijak nenarušila.
Hadamczik odstupuje, Masný chce vyměnit pozemky
Dalším významným zájemcem o lukrativní pozemky byl reprezentační hokejový trenér a podnikatel s nemovitostmi Alois Hadamczik. Ten však svou žádost stáhl. Prý z důvodu nekorektního jednání ze strany obce. „Já jsem to chtěl nabýt z toho důvodu, že to nechám ležet jako investici do budoucna. Já tam nikdy nebudu zakládat nějakou pískovnu nebo tak, to jsem nikdy nechtěl. Proto jsem podepsal té obci, že se tam 20 let nebude těžit,“ uvedl Alois Hadamczik. Své podnikatelské aktivity v tomto směru nedávno převedl na svého syna Marcela.
Na scénu mezitím vstoupil další velký hráč, kontroverzní byznysmen Radim Masný. Bývalý majitel ostravského pivovaru, kandidát do senátních voleb a ve své době významný sponzor sociální demokracie. Masný obci přenechal 35 hektarů pozemků v nedalekých Jakartovicích - proto, aby mohla případně stejně velké území nabídnout výměnou Pozemkovému fondu za území s pískovými ložisky. Pokud však Bělá území od Pozemkového fondu získá, slíbila Radimu Masnému 40procentní podíl. Za pozemky v hodnotě 2,5 milionu v Jakartovicích by tak podnikatel získal majetek za několik set milionů. „Musel by získat změnu územního plánu, to by samozřejmě bez souhlasu zastupitelstva nezískal,“ řekl starosta Krupa.
