Mikulčice – Šperky nebo keramiku z 9. století v těchto dnech stěhují archeologové do nové základny v areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku. Přesun vzácných artefaktů potrvá několik měsíců, centrum se slavnostního otevření dočká v září. Od roku 2007, kdy archeologům vyhořelo původní zázemí, pracovali v provizorních podmínkách.
Šest let bádal Marian Mazuch nad mikulčickými vykopávkami z doby Velkomoravských knížat v kanceláři, která má do moderního pracoviště daleko. „V zimě je tu zima, v létě zase horko. Zatéká sem stropem a v některých místnostech stropy dokonce musíme mít podepřené, aby nám nespadly na hlavu,“ popsal havarijní stav provizorního pracoviště.
Teď se i s vykopávkami nevyčíslitelné hodnoty postupně stěhuje do nového. Základna za 90 milionů korun nabídne archeologům z Akademie věd moderní laboratoře, pracovny, konferenční sál nebo depozitář pro objevené artefakty. První nálezy se sem už v dřevěných krabicích přesunuly.
Stěhování zabere minimálně půl roku – pracovnice musí každou z 5 800 beden s nálezy otevřít, obsah zkontrolovat a vše pečlivě zapsat. Teprve poté můžou nálezy uložit do nového depozitáře. „Zde budovaný depozitář má charakter studijního depozitáře, který bude určený pro potřeby intenzivního zpracování. Bude sloužit českým i zahraničním badatelům,“ vysvětlil vedoucí mikulčického výzkumu Lumír Poláček.
Základna ještě není kompletně hotová, dělníci stále pokračují ve stavebních pracech. „Celý objekt se otevře letos v září. Bude patřit k nejmodernějších archeologickým pracovištím v České republice,“ řekl Poláček.
Slovanské hradiště Mikulčice je významné hradisko z doby velkomoravské. Nachází se zhruba 3 km jihovýchodně od intravilánu obce Mikulčice. S rozlohou kolem 10 ha představuje nejrozsáhlejší slovanské archeologické naleziště v České republice.
Mikulčické hradisko patřilo k významným mocenským a duchovním střediskům Velkomoravské říše. V areálu obehnaném opevněním (valy) byly nalezeny základy velmožského paláce, dvanácti kostelů, tři mosty a pohřebiště čítající přes 2 500 hrobů.
Lokalita je chráněna jako národní kulturní památka a byla nominována k zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
(zdroj: Wikipedie)
Budova vyrostla na místě, kde vědci našli pozůstatky po několika chatách. Tuto část hradiště pravděpodobně obývali ti nejchudší. Při záchranném výzkumu archeologové našli kousky keramiky, brouky, mlecí kameny, železné nože nebo kování od věder.
O stavbě nového zázemí pro archeology se začalo mluvit hned po tragickém požáru staré budovy, při němž zemřel noční hlídač. Zahájení stavby léta brzdily především administrativní překážky.
